Kristus Pán zřídiv a rozeslav sedmdesát učedlníků, 13. zlořečil některým městům pro nevděčnost, 22. rozveseliv se, Otci svému děkoval, 25. zákoníku na otázku jeho, přidav podobenství o upadlém mezi lotry, odpověděl, 40. a Marty pečlivé potrestal.
1. Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
2. A pravil jim: Žeň °zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. =Protož proste Pána žni, ať vypudí dělníky na žeň svou.
3. Jdětež. Aj, °já posílám vás jako berany mezi vlky.
4. Nenostež s sebou °pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného =na cestě nepozdravujte.
5. A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprve rcete: Pokoj tomuto domu.
6. A bude-liť tu který syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
7. A °v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest. Nebo =hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
8. Ale ^do kteréhožkoli města vešli byste a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
9. A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se ^k vám království Boží.
10. A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
11. Také i °ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
12. Pravím zajisté vám, že ^Sodomským v onen den lehčeji bude nežli tomu městu.
13. Běda tobě °Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
14. A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
15. A ty Kafarnaum, které jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš.
16. Kdož °vás slyší, mne slyší; a kdo vámi =pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
17. Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
18. I řekl jim: °Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
19. Aj, dávámť vám moc °šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
20. Avšak z toho se neradujte, žeť se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že °jména vaše napsána jsou v nebesích.
21. V tu hodinu °rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci =skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je maličkým. Ovšem, Otče, neb tak se líbilo před tebou.
22. Všecky °věci dány jsou mi od Otce mého, a ~žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
23. A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené °oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
24. Nebo pravím vám, že ^mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, a neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, a neslyšeli.
25. A aj, jeden °zákoník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, ~co čině, život věčný dědičně obdržím?
26. A on řekl k němu: V Zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27. A on odpověděv, řekl: Milovati budeš °Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a =bližního svého jako sebe samého.
28. I řekl mu Ježíš: Právě jsi odpověděl. To čiň, °a živ budeš.
29. On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest ^můj bližní?
30. I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
31. I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
32. Též i Levíta až k tomu místu přišed, a uzřev jej, pominul.
33. Samaritán pak jeden, cestou se bera, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
34. A přistoupě, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
35. Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
36. Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
37. A on řekl: Ten, kterýž učinil milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
38. I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem ^Marta, přijala jej do domu svého. >A ta měla sestru, jménem Mariji,
39. Kterážto ^seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
40. Ale Marta pečliva byla při mnohé službě Pánu. Kterážto přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
41. A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
42. Ale ^jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou ~stránku vyvolila, kterážto nebude odjata od ní.