DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 [Následující]

Kapitola 20.

Tíží se farizeové, čí moci Pán užívá, 3. Pán se zase tíže o křtu Janovu, 9. potom podobenství předložil o pronajaté vinici, 20. za tím otázka o dani císaři, 27. o vzkříšení z mrtvých, 41. a o Kristu, čí by Syn byl, 45. naposledy výstraha Páně před zákoníky.

1. I stalo se v jeden den, ^když on učil lid v chrámě a kázal evangelium, že přišli k tomu přední kněží a zákoníci s staršími,

[^Mt 21,23]

2. I řekli jemu: °Pověz nám, jakou mocí ^tyto věci činíš, aneb kdo tobě tuto moc dal?

°Mt 21,23;Mk 11,28;Sk 4,7;[^7,27]

3. I odpověděv, řekl jim: Otížiť se i já vás o jedné věci a odpověztež mi:

4. Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí?

5. Oni pak uvažovali to mezi sebou, řkouce: Jestliže bychom řekli: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?

6. Pakli díme: Z lidí, lid všecken ukamenuje nás; neb oni cele ^tak drží, že Jan jest prorok.

[^Mt 14,5]

7. I odpověděli: Že nevědí, odkud jest byl.

8. I řekl jim Ježíš: Aniž já vám povím, jakou mocí toto činím.

9. I počal lidu praviti podobenství toto: Člověk jeden °štípil vinici, a pronajal ji vinařům, a sám odšed podál byl tam za mnohé časy.

°Ž 80,9;Iz 5,1;Jr 2,21;Mt 21,33;Mk 12,1

10. A v čas slušný poslal k vinařům služebníka, aby z ^ovoce vinice dali jemu. Vinaři pak zmrskavše jej, pustili ho prázdného.

[^Mk 12,2]

11. A on poslal druhého služebníka. Oni pak i toho zmrskavše a zohavivše, pustili prázdného.

12. I poslal třetího. Ale oni i toho zranivše, vystrčili ven.

13. Tedy řekl Pán vinice: Co učiním? Pošli svého milého Syna. Snad když toho uzří, ostýchati se budou.

14. Uzřevše pak vinaři, °rozmlouvali mezi sebou, řkouce: Tentoť =jest dědic; pojďte, ~zabijme jej, aby naše bylo dědictví.

°Mt 26,3;27,1;J 11,53;=Ž 2,8;Žd 1,2;[~Gn 37,18;Mt 26,4]

15. A vystrčivše jej ven z vinice, zamordovali ho. Což tedy učiní jim Pán vinice?

16. Přijde a vyhladí vinaře ty, a dá vinici jiným. To uslyšavše, řekli: ^Odstup to.

[^Ř 3,4.6.31]

17. A on pohleděv na ně, řekl: Co jest pak to, což napsáno jest: Kámen, kterýmž °pohrdli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhelní.

°Ž 118,22;Iz 28,16;Mt 21,42;Mk 12,10;Sk 4,11;Ř 9,33;1Pt 2,7

18. Každý, °kdož padne na ten kámen, rozrazí se; a na =kohož by on upadl, ^potřeť jej.

°Iz 8,14.[15];Za 12,3;=Dn 2,34;[^Mt 21,44]

19. I hledali přední kněží a zákoníci, jak by naň vztáhli ruce v tu °hodinu, ale báli se lidu. Nebo porozuměli, že by na ně mluvil podobenství to.

°19,48

20. Tedy ukládajíce o něm, °poslali ^špehéře, kteříž by se spravedlivými činili, aby ho ~polapili v řeči, a potom jej vydali vrchnosti a v moc hejtmanu.

°[~]Mt 22,15;Mk 12,13;[^Ezd 8,31]

21. I otázali se ho oni, řkouce: Mistře víme, že právě mluvíš a učíš, a nepřijímáš osoby, ale v pravdě cestě Boží učíš.

22. Sluší-li nám daň dávati císaři, čili nic?

23. Ale Ježíš rozuměje chytrosti jejich, dí jim: Co mne pokoušíte?

24. Ukažte mi peníz. Čí má obraz a nápis? I odpověděvše, řekli: Císařův.

25. On pak řekl jim: °Dejtež tedy, co jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu.

°Mt 17,24;22,21;Mk 12,14;Ř 13,7

26. I nemohli ho za slovo popadnouti před lidem, a divíce se odpovědi jeho, umlkli.

27. Přistoupivše °pak někteří z saduceů, (=kteříž odpírají býti vzkříšení,) otázali se ho,

°Mt 22,23;=Sk 23,6.[8]

28. Řkouce: Mistře, °Mojžíš napsal nám: Kdyby bratr něčí umřel, maje manželku, a umřel by bez dětí, aby ji pojal bratr jeho za manželku, a vzbudil símě bratru svému.

°Dt 25,5

29. I bylo sedm bratří, a první pojav ženu, umřel bez dětí.

30. I pojal ji druhý, a umřel i ten bez dětí.

31. A třetí pojal ji, též i všech těch sedm, a nezůstavivše semene, zemřeli.

32. Nejposléze po všech umřela i žena.

33. Protož při vzkříšení kterého z nich bude manželka, poněvadž sedm jich mělo ji za manželku?

34. A odpovídaje, řekl jim Ježíš: Synové tohoto světa žení se a vdávají.

35. Ale ti, kteříž hodni jmíni budou dosáhnouti onoho věku a vzkříšení z mrtvých, ani se ženiti budou ani vdávati.

36. Nebo ani umírati více nebudou moci, andělům ^zajisté rovni budou. A jsou °synové Boží, poněvadž jsou synové vzkříšení.

°1J 3,2;[^Mt 22,30]

37. A že mrtví vstanou z mrtvých, i Mojžíš ukázal při onom kři, °když nazývá Pána Bohem Abrahamovým a Bohem Izákovým a Bohem Jákobovým.

°Ex 3,6;Sk 7,32;Žd 11,16;[Mt 22,32]

38. Bůhť pak není mrtvých, ale živých, nebo všickni jsou jemu živi.

39. Tedy odpověděvše někteří z zákoníků, řekli: Mistře, ^dobře jsi pověděl.

[^Mk 12,32]

40. I neodvážili se jeho na nic více tázati.

41. On pak řekl jim: Kterak někteří praví Krista býti °synem Davidovým?

°Mt 22,41;Mk 12,35

42. A sám David praví v °knihách Žalmových: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé,

°Ž 110,1;Sk 2,34;1K 15,25;Žd 1,13;10,13

43. Ažť i položím nepřátely tvé v podnož noh tvých.

44. Poněvadž David jej Pánem nazývá, i kterakž syn jeho jest?

45. I řekl učedlníkům svým přede vším lidem:

46. Varujte °se od zákoníků, kteříž rádi chodí v krásném rouše a milují pozdravování na trzích a přední stolice v školách a první místo na večeřích,

°11,39;Mt 23,3n;Mk 12,38n

47. Kteříž °zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhé modlitby. Tiť vezmou těžší odsouzení.

°2Tm 3,6;Tt 1,11;[Mt 23,14]


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš