Kristus Pán proměnil se na hoře svaté, 13. a dolů sstoupiv, ďábelníka uzdravil, 29. smrt svou i vzkříšení předpověděl, 34. nesnáz mezi učedlníky o prvotnost srovnal, 41. a aby se pohoršení vystříhali napomenul.
1. I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
2. A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
3. A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého žádný bělič na zemi učiniti nemůže.
4. I uzřeli ^Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
5. A odpověděv Petr, řekl k Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
6. Nebo nevěděl, ^co mluví; byli zajisté přestrašeni.
7. I stal se oblak zastěňující je, °a přišel hlas z oblaku, řkoucí: ^Tentoť jest ten Syn můj milý, =jeho poslouchejte.
8. A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
9. A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
10. I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti?
11. I otázali se ho, řkouce: Což pak zákoníci praví, že Eliáš musí přijíti prve?
12. On pak odpověděv, řekl jim: °Eliáš přijda nejprve, napraví všecky věci, =a jakož psáno jest o Synu člověka, že má mnoho trpěti a za nic položen býti.
13. Ale ^pravím vám, že Eliáš již přišel, a učinili mu, což jsou chtěli, jakož psáno jest o něm.
14. Tedy ^přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich a zákoníky, an se hádají s nimi.
15. A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a sběhše se, přivítali ho.
16. I otázal se zákoníků: Co se hádáte spolu?
17. A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
18. Ten kdyžkoli jej pochopí, ^lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, a nemohli.
19. A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe ^nevěrný! Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
20. I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned jím duch ^lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
21. I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Hned od dětinství.
22. A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
23. A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; °všeckoť jest možné věřícímu.
24. A ihned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: ^Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
25. Uzřev pak Ježíš, že se zástup sbíhá, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Hluchý a němý duše, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
26. Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel z něho. I učiněn jest člověk ten jako mrtvý, takže mnozí pravili, že umřel.
27. Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho, a on vstal.
28. A když všel do domu, °učedlníci jeho otázali ho soukromí: Pročež jsme my ho nemohli vyvrci?
29. I řekl jim: ^Toto pokolení nijakž nemůž vyhnáno býti, jediné modlitbou a postem.
30. A jdouce odtud, šli skrze Galilei, a nechtěl, aby kdo o tom věděl.
31. Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn °člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetí den z mrtvých vstane.
32. Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a ostýchali se ho otázati.
33. I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
34. A oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, °kdo by z nich byl větší.
35. A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: °Chce-li kdo první býti, budeť všech nejposlednější a všech služebník.
36. A vzav pacholátko, postavil je uprostřed nich, a vzav je ^na lokty své, řekl jim:
37. Kdož by koli °jedno z takových dítek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
38. I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme tam jednoho, an ve jménu tvém ďábly °vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, protože s námi nechodí.
39. Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Nebť °není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, ať by mohl snadně zle mluviti o mně.
40. Nebo ^kdož není proti nám, s námiť jest.
41. Kdož by koli ^zajisté dal vám °píti číši vody ve jménu mém, protože jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
42. A kdožť by koli °pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by lépe mu bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
43. A °horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, raději nežli obě ruce majícímu jíti do pekla, v oheň neuhasitelný,
44. Kdež ^červ jejich neumírá a oheň nehasne.
45. A pakli ^noha tvá horšila by tě, utniž ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v oheň neuhasitelný,
46. Kdežto červ jejich neumírá a oheň nehasne.
47. Pakli by tě ^oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného,
48. Kdežto °červ jejich neumírá a oheň nehasne.
49. Nebo každý člověk ohněm bude solen, a všeliká °obět solí bude osolena.
50. Dobráť jest °sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? ~Mějte sůl v sobě sami, ÷a pokoj mějte mezi sebou.