Pavel svatý v Korintu Krista kázal, 9. vidění viděl, 11. mnohé získal, 12. protivenství trpěl, 21. do Jeruzaléma šel. 24. Apollo, Žid horlivý, Krista oslavoval.
1. Potom pak Pavel vyšed z Atén, přišel do Korintu.
2. A nalezl jednoho Žida, °jménem Akvilu, jenž byl rodem z Pontu, kterýž nedávno byl přišel z Vlach, i s Priscillou manželku svou, (protože byl rozkázal Klaudius, aby všickni Židé z Říma vyšli), i přivinul se k nim.
3. A že byl téhož řemesla jako oni, bydlil u nich a ^dělal; a bylo řemeslo jejich stany dělati.
4. I ^hádal se v škole na každou sobotu a k získání přivodil i Židy i Řeky.
5. A když přišli z Macedonie ^Sílas ~a Timoteus, ÷rozněcoval se v duchu Pavel, osvědčuje Židům, že Ježíš jest Kristus.
6. A když jemu oni odporovali a rouhali se, vyraziv °prach z roucha svého, řekl k nim: Krev vaše budiž ~na hlavu vaši. Já čist jsa, ÷hned půjdu ku pohanům.
7. A ^jda odtud, všel do domu člověka jednoho, jménem Justa, ctitele Božího, kteréhož dům byl u samé školy.
8. Krispus ^pak, kníže školy, uvěřil Pánu ~se vším domem svým, a mnozí z ÷Korintských slyšíce, uvěřili a křtěni byli.
9. I °řekl Pán v noci u vidění Pavlovi: Neboj se, ale mluv a nemlč.
10. Nebť ^já s tebou jsem, a žádnýť nesáhne na tebe, ať by zle učinil; °nebo mnoho ~mám lidu v tomto městě.
11. I byl tu půl druhého léta, káže jim slovo Boží.
12. Když pak Gallio vladařem byl v Achaii, povstali jednomyslně Židé proti Pavlovi, a přivedli jej před soudnou stolici,
13. Pravíce: Tento navodí lidi, aby proti Zákonu ctili Boha.
14. A když Pavel měl již otevříti ústa, řekl Gallio k Židům: Ó Židé, jestliže by °co nepravého stalo se, nebo nešlechetnost nějaká, slušně bych vás vyslyšel.
15. Pakliť jsou jaké hádky o slovích a o jméních a Zákonu vašem, ^vy sami k tomu přihlédněte. Jáť toho soudce býti nechci.
16. I odehnal je od soudné stolice.
17. Tedy Řekové všickni, uchopivše Sostena, ^kníže školy Židovské, bili jej tu před soudnou stolicí, a Gallio na to nic nedbal.
18. Pavel pak, pobyv tam ještě za mnoho dní, i rozžehnav se s bratřími, plavil se do Syrie, a s ním spolu Priscilla a Akvila, °oholiv hlavu v Cenchreis; nebo byl ^učinil slib.
19. I přišel do Efezu a nechal jich tu; sám °pak všed do školy, ^hádal se s Židy.
20. A když ho prosili, aby tu déle pobyl u nich, nepovolil.
21. Ale požehnav jich, řekl: Musím já jistotně svátek ten, kterýž nastává, v Jeruzalémě slaviti, ale navrátím se k vám zase, bude-li °vůle Boží. I bral se z Efezu.
22. A přišed do Cesaree, vstoupil do Jeruzaléma, a pozdraviv církve, odtud šel do Antiochie.
23. A pobyv tu za některý čas, odšel a procházel pořád Galatskou krajinu a Frygii, potvrzuje všech učedlníků.
24. Žid pak nějaký, jménem °Apollo, rodem z Alexandrie, muž výmluvný, přišel do Efezu, ^učený v Písmě.
25. Ten byl počátečně naučen cestě Páně, a jsa vroucího ducha, horlivě mluvil a učil pilně těm věcem, kteréž jsou Páně, znaje ^toliko křest Janův.
26. A ten počal směle a svobodně mluviti v škole. Kteréhož °slyševše Priscilla a Akvila, přijali ho k sobě a dokonaleji vypravovali jemu o cestě Boží.
27. A když chtěl jíti do Achaie, bratří napomenuvše ho, psali učedlníkům, aby jej přijali. Kterýžto když tam ^přišel, mnoho prospěl těm, kteříž uvěřili skrze milost Boží.
28. Nebo náramně ^přemáhal Židy, zjevně přede všemi jim toho dokazuje z Písem, že Ježíš jest Kristus.