Rozmlouval Pán s Samaritánkou; 31. i s učedlníky; 40. a syna služebníka Herodesového uzdravil.
1. A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
2. (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)
3. Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
4. Musil pak jíti skrze Samaří.
5. I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal ^Jákob Jozefovi, synu svému.
6. Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
7. I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: ^Dej mi píti.
8. (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
9. I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo ^neobcují Židé s Samaritány.)
10. Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody °živé.
11. I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12. Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13. Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije ^vodu tuto, žízniti bude opět.
14. Ale kdož by se napil vody té, kterouž °já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.
15. Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16. Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
17. Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18. Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19. Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty °prorok.
20. Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v °Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
21. Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22. Vy se modlíte, a °nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo =spasení z Židů jest.
23. Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24. Bůh °duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
25. Dí jemu žena: Vím, °že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
26. Dí jí Ježíš: °Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
27. A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28. I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29. Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30. Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31. Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32. A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
33. Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34. Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35. Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se °již bělejí ke žni.
36. Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.
37. Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38. Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. °Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
39. Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40. A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41. A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42. A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; ^nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
43. Po ^dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
44. Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že °prorok v vlasti své v vážnosti není.
45. A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
46. Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto °učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
47. Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48. I řekl k němu Ježíš: °Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
49. Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
50. Dí jemu Ježíš: Jdi, ^syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
51. Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52. Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53. Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil ^on i dům jeho všecken.
54. To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.