DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 [Následující]

Kapitola 18.

Napomíná Pán k modlitbě, příklad na soudci nepravém přivodě, 9. a pokoře učiv, jiný příklad na dvou modlitebnících předložil; 15. k dítkám se přívětivě měl; 18. cestu Boží dokonalou knížeti bohatému ukázal; 31. utrpení a smrt svou předpověděl; 35. slepého uzdravil.

1. Pověděl jim také i podobenství, kterak by potřebí bylo °vždycky se modliti a neoblevovati,

°Ř 12,12;Ef 6,18;Ko 4,2;1Te 5,17;1Tm 2,1

2. Řka: Byl jeden soudce v městě jednom, kterýž se Boha nebál a člověka nestyděl.

3. Byla pak vdova jedna v témž městě. I přišla k němu, řkuci: Pomsti mne nad protivníkem mým.

4. A on nechtěl za dlouhý čas. Ale potom řekl sám v sobě: Ač se Boha nebojím, a člověka nestydím,

5. Však že mi ^pokoje nedá tato vdova, pomstím jí, aby naposledy přijduci, neuhaněla mne.

[^11,7.8]

6. I dí Pán: Slyšte, co praví soudce nepravý.

7. A což by pak Bůh °nepomstil volených svých, volajících k němu dnem i nocí, ačkoli i prodlévá jim?

°Zj 6,10

8. Pravímť vám, žeť jich brzo pomstí. Ale když přijde Syn člověka, zdaliž nalezne víru na zemi?

9. I řekl také k některým, ^kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce, podobenství toto:

[^16,15]

10. Dva ^muži vstupovali do chrámu, aby se modlili, jeden farizeus a druhý publikán.

[^Gn 4,3n]

11. Farizeus ^stoje soukromí, takto se modlil: Bože, děkuji tobě, ~že nejsem jako jiní lidé, dráči, nespravedliví, cizoložníci, aneb jako i tento publikán.

[^11,38;Mt 5,20~Iz 1,15;58,2;Zj 3,17]

12. Postím se dvakrát do téhodne, desátky ^dávám ze všech věcí, kterýmiž vládnu.

[^11,42;Mt 23,23]

13. Publikán pak zdaleka stoje, nechtěl ani očí k nebi pozdvihnouti, ale bil se v prsy své, řka: Bože, ^buď milostiv mně hříšnému.

[^Ž 51,3]

14. Pravímť vám: Odšel tento, ospravedlněn jsa, do domu svého, a ne onen. Nebo ^každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.

[^14,11;Jb 22,29]

15. Přinášeli °také k němu i nemluvňátka, aby se jich dotýkal. To viděvše učedlníci, přimlouvali jim.

°Mt 19,13.[14];Mk 10,13

16. Ale Ježíš svolav je, řekl: Nechte dítek, °ať jdou ke mně, a nebraňte jim, nebo takovýchť jest království Boží.

°Mt 18,3;19,14

17. Amen pravím vám: ^Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nevejdeť do něho.

[^Mk 10,15]

18. I °otázalo se ho jedno kníže, řka: Mistře dobrý, co čině, život věčný obdržím?

°Mt 19,16;Mk 10,17

19. I řekl jemu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

20. Však umíš přikázání: °Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, ~cti otce svého i matku svou.

°[~]Ef 6,2;Ex 20,12n;Ř 13,9;[~Ko 3,2]

21. On pak řekl: Toho všeho ostříhal jsem od své mladosti.

22. Slyšav to Ježíš, řekl mu: Ještěť se ^jednoho nedostává. Všecko, což máš, prodej, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a pojď, následuj mne.

[^Mt 6,19.20;19,21;1Tm 6,19]

23. On pak uslyšav to, zarmoutil se; byl zajisté bohatý velmi.

24. A viděv jej Ježíš zarmouceného, řekl: Aj, °jak nesnadně ti, kdož statky mají, do království Božího vejdou!

°Př 11,28;Mt 19,23

25. Snáze jest zajisté velbloudu skrze jehelnou ^dírku projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

[^Mk 10,25]

26. Tedy řekli ti, kteříž to slyšeli: I kdož může spasen býti?

27. A on dí jim: Což ^jest nemožného u lidí, možné jest u Boha.

Jb 42,2;Mt 19,26;[Jr 32,17;Mk 14,36]

28. I řekl Petr: Aj, my °opustili jsme všecko, a šli jsme za tebou.

°5,11].28;Mt 19,27;[4,20;Mk 10,28]

29. On pak řekl jim: Amen °pravím vám, že není žádného, kterýž by opustil dům, neb rodiče, neb bratří, neb manželku, nebo dítky, pro království Boží,

°Dt 33,9

30. Aby nevzal v tomto °času mnohem více, v budoucím pak věku míti bude život věčný.

°Jb 42,12

31. Tedy pojav Ježíš dvanácte, řekl jim: Aj, vstupujeme °do Jeruzaléma, a naplníť se všecko to, což psáno jest skrze =Proroky o Synu člověka.

°9,22;17,25;24,46;Mt 16,21;20,18;Mk 8,31;10,38;=Ž 22,7;Iz 53,4.[7]

32. Nebo ^vydán bude pohanům, a bude posmíván, a zlehčen i uplván.

[^Mt 27,2;J 18,28;Sk 3,13]

33. A ubičujíce, zamordují jej, ale on třetího dne z mrtvých vstane.

34. Oni pak tomu ^nic nerozuměli, a bylo slovo to skryto před nimi, aniž věděli, co se pravilo.

[^2,50;9,45]

35. I °stalo se, když se přibližoval k Jericho, ^slepý jeden seděl podle cesty, žebře.

°Mt 20,29.[^30];Mk 10,46

36. A slyšev zástup pomíjející, otázal se, co by to bylo?

37. I oznámili jemu, že Ježíš Nazaretský tudy jde.

38. I zvolal, řka: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou!

39. A ti, kteříž napřed šli, přimlouvali mu, aby mlčal. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou!

40. Tedy zastaviv se Ježíš, rozkázal ho k sobě přivésti. A když se přibližoval, otázal se ho,

41. Řka: Co chceš, ať tobě učiním? On pak dí: Pane, ať vidím.

42. A Ježíš řekl jemu: Prohlédni. Víra tvá ^tě uzdravila.

[^Mt 9,22]

43. A ihned prohlédl, a šel za ním, velebě Boha. A všecken lid viděv to, vzdal chválu Bohu.


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš