DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 [Následující]

Kapitola 17.

Učil Pán nedávati pohoršení; 3. kázal kajícím odpouštěti; 6. ukázal moc víry pravé a lidskou nehodnost; 11. deset malomocných uzdravil; 20. předpověděl způsob budoucího příští svého i rozmnožení nepravosti v světě.

1. Tedy řekl učedlníkům: °Není možné, aby nepřišla ^pohoršení, ale ~běda tomu, skrze kohož přicházejí.

°Mk 9,42;[^Mt 18,7;2K 6,3;~Ř 14,20]

2. Lépe by ^mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

[^Mk 9,42]

3. Šetřte se. Zhřešil-li by °pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

°Lv 19,17;Mk 11,25;[Mt 18,15.21.22]

4. A byť pak ^sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

[^Mt 18,22]

5. I řekli apoštolé Pánu: Přispoř ^nám víry.

[^Mk 9,242Pt 3,18]

6. I dí Pán: Kdybyste °měli víru jako zrno horčičné, řekli byste ~této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

°Mk 11,23;[Mt 17,20;21,21;~L 19,4]

7. Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?

8. Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?

9. Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.

10. Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční ^jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

[^Jb 22,2;Ř 11,35;1K 9,16]

11. I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

12. A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.

13. A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

14. Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ^ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

[^5,14;Lv 13,2;Mt 8,4]

15. Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.

16. A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

17. I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?

18. Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

19. I řekl jemu: Vstana, jdi, ^víra tvá tě uzdravila.

[^7,50;Mt 9,22;Mk 5,34]

20. Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť ^království Boží patrně.

[^J 18,36;1K 4,20]

21. Aniž řeknou: Aj, ^tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi ~vámi.

[^Mt 24,23;~J 1,26;Ř 10,8;14,17]

22. I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.

23. A dějíť °vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.

°21,8;Mt 24,23;Mk 13,21;[21]

24. Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

25. Ale °nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.

°Mt 16,21;Mk 8,31

26. A jakož se dálo °za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

°Gn 6,5;7,13;Mt 24,37.[38];1Pt 3,20

27. Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

28. A též podobně, jako se stalo ve dnech ^Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

[^Gn 19,14]

29. Ale dne toho, když °vyšel Lot z Sodomy, ~pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.

°Gn 19,[15.16].24;Dt 29,23;[~]Iz 13,19;[~]Jr 50,40;Ez 16,49;Oz 11,8;Am 4,11;2Pt 2,6;Ju 1,7

30. Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

31. V ten čas kdo by byl ^na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

[^Mt 24,17;Mk 13,15.16]

32. Pomněte na Lotovu ženu.

Gn 19,26

33. Nebo kdož by koli ^hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.

[^Mt 10,39J 12,25]

34. Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

35. Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

36. Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý ^opuštěn.

[^Mt 24,40]

37. I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, ^tamť se shromáždí i orlice.

[^Jb 39,30Mt 24,28]


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš