Vrchností od Boha zřízených a též zase poddaných jaká by byla povinnost, kterouž opravdově konati mají 8. ti, kteréž Duch Kristův osvítil a láskou svatou zapálil.
1. Každá °duše vrchnostem povýšeným poddána buď. Neboť ~není vrchnosti, jediné od Boha, a kteréž vrchnosti jsou, ty od Boha zřízené jsou.
2. A protož, kdož se vrchnosti protiví, Božímu zřízení se protiví; kteříž se pak protiví, tiť sobě odsouzení dobudou.
3. Nebo ^vrchnosti nejsou k strachu dobře činícím, ale zle činícím. Protož chceš-li se nebáti vrchnosti, čiň dobře, a budeš míti chválu od ní.
4. Boží zajisté ^služebník jest, tobě k dobrému. Pakli bys zle činil, boj se; neboť ne nadarmo nese meč. Boží zajisté služebník jest, ~mstitel zuřivý nad tím, kdož zle činí.
5. A protož musejíť vrchnostem všickni poddáni býti, netoliko pro hněv, ale i pro svědomí.
6. Nebo proto i daň dáváte, poněvadž služebníci Boží jsou, pilnou práci o to vedouce.
7. Každému tedy což jste povinni, dávejte. Komu daň, tomu daň; komu clo, tomu clo; komu bázeň, tomu bázeň; komu čest, tomu čest.
8. Žádnému nebývejte nic dlužni, než to, abyste se vespolek milovali. Nebo kdož °miluje bližního, Zákon naplnil,
9. Poněvadž to přikázání: °Nesesmilníš, nezabiješ, neukradneš, nepromluvíš křivého svědectví, nepožádáš, a jest-li které jiné přikázání, v tomto =slovu se zavírá: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
10. Láska °bližnímu zle neučiní, a protož ~plnost Zákona jestiť láska.
11. A zvláště pak vidouce takovou příhodnost, °žeť jest se nám již čas ze sna probuditi. (Nyníť zajisté blíže nás jest spasení, nežli když jsme uvěřili.)
12. Noc ^pominula, ale den se přiblížil. °Odvrzmež ~tedy skutky temnosti, a oblecme ÷se v odění světla.
13. Jakožto ve dne ^poctivě choďme, ne °v hodování a v opilství, =ne v ÷smilstvích a v chlipnostech, +ne *v sváru a v závisti,
14. Ale ^oblecte se v Pána Jezukrista, a nepečujte ~o tělo k ÷vyplňování žádostí jeho.