DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 [Následující]

Kapitola 7.

O veliké víře setníkově; 14. vzkříšení syna ženy ovdovělé; 18. o poselství Janovu ku Pánu, 24. a svědectví Páně o Janovi; 30. o pohrdnutí farizeů a zákoníků radou Boží, 37. a o ženě hříšnici.

1. A když vykonal všecka slova svá při přítomnosti lidu, všel do Kafarnaum.

Mt 8,5

2. Setníka pak jednoho služebník nemocen ^jsa, k smrti se přibližoval, kteréhož on sobě mnoho vážil.

[^10]

3. I uslyšav o Ježíšovi, poslal k němu starší z Židů, prose ho, aby přišel a uzdravil služebníka jeho.

4. A oni přišedše k Ježíšovi, prosili ho snažně, řkouce: Hoden jest, abys jemu to učinil.

5. Nebo miluje národ náš, a školu on nám vystavěl.

6. Tedy Ježíš šel s nimi. A když již nedaleko byl od domu, poslal k němu setník přátely, řka jemu: Pane, nepřidávej sobě práce. (Nejsem zajisté hoden, abys všel pod střechu mou.

7. A protožť jsem i sebe samého za nehodného položil, abych přišel k tobě.) Ale rci ^slovem, a budeť uzdraven služebník můj.

[^Mt 8,8]

8. Nebo i já jsem člověk pod mocí postavený, maje pod sebou žoldnéře, a dím tomuto: Jdi, a jde, a jinému: Přijď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.

9. Tedy uslyšav to Ježíš, podivil se jemu, a obrátiv se k zástupu, kterýž za ním šel, řekl: Pravím vám, že ani v Izraeli nenalezl jsem tak veliké víry.

10. Vrátivše se pak do domu ti, kteříž posláni byli, nalezli služebníka, kterýž nemocen byl, zdravého.

11. I stalo se potom, šel Ježíš do města, kteréž slove Naim, a šli s ním učedlníci jeho mnozí a zástup veliký.

12. A když se přiblížil k bráně města, aj, mrtvý byl nesen ven, ^syn jediný matky své, a ta vdova byla, a zástup města mnohý s ní.

[^1Kr 17,17]

13. Kteroužto uzřev Pán, ^milosrdenstvím hnut jsa nad ní, řekl jí: Neplačiž.

[^Jr 31,16;Mt 9,36]

14. A přistoupiv, dotekl se ^már. (Ti pak, kteříž nesli, zastavili se.) I řekl: Mládenče, toběť pravím, vstaň.

[^Gn 50,26]

15. I pozdvih se mrtvý, sedl, a počal mluviti. ^I dal jej mateři jeho.

[^1Kr 17,23;2Kr 4,36]

16. Tedy ^podjala všecky bázeň, i velebili Boha, řkouce: Že prorok ~veliký povstal mezi námi, a že ÷Bůh navštívil lid svůj.

[~]24,19;[~]J 4,19;6,14;9,17;[^L 1,651,68;~Dt 18,15]

17. I vyšla ^řeč ta o něm po všem Judstvu i po vší okolní krajině.

[^Mt 9,26]

18. I zvěstovali ^Janovi učedlníci jeho o všech těchto věcech. A zavolav kterýchs dvou z učedlníků svých Jan,

[^Mt 11,2n]

19. Poslal k Ježíšovi, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

Mt 11,2.[3]

20. Přišedše pak k němu muži ti, řekli: Jan Křtitel poslal nás k tobě, řka: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme?

21. A v touž hodinu mnohé uzdravil od neduhů, od nemocí a duchů zlých, a slepým mnohým zrak dal.

22. Odpověděv pak Ježíš, řekl jim: Jdouce, ^povězte Janovi, co jste viděli a slyšeli, že °slepí ~vidí, kulhaví chodí, malomocní ÷očištění přijímají, *hluší slyší, mrtví z mrtvých vstávají, =chudým se ^^zvěstuje evangelium.

°[*]Iz 29,18;[~]35,[5].8;Mt 15,30;=[^^]Iz 61,1;[^]Mt 11,5;[^^L 4,18Mt 8,3]

23. A ^blahoslavený jest, kdož by se na mně nezhoršil.

[^Mt 11,6]

24. A když odešli poslové Janovi, počal praviti k zástupům o Janovi: Co jste vyšli na poušť spatřovati? Třtinu-li, kteráž se větrem klátí?

25. Anebo nač jste hleděti vyšli? Na člověka-li měkkým rouchem oděného? Aj, kteříž v rouše slavném a v rozkoši jsou, v domích královských jsou.

26. Aneb co jste vyšli viděti? Proroka-li? Ovšem pravím vám, i více nežli proroka.

27. Tentoť jest, o kterémž jest psáno: Aj, °já posílám anděla svého před tváří tvou, jenž připraví cestu tvou před tebou.

°Mal 3,1;Mk 1,2

28. Nebo pravím vám, většího proroka mezi syny ženskými nad Jana Křtitele není žádného, ale kdož jest menší v království Božím, většíť jest nežli on.

29. Tedy všecken lid slyše to i publikáni, ^velebili Boha, byvše pokřtěni křtem Janovým.

[^35]

30. Ale farizeové a zákoníci pohrdli radou ^Boží sami proti sobě, nebyvše pokřtěni od něho.

[^Sk 13,46]

31. I řekl Pán: Komu tedy přirovnám lidi pokolení tohoto a čemu podobni jsou?

Mt 11,16

32. Podobni jsou dětem, jenž na rynku sedí a jedni na druhé volají, říkajíce: Pískali jsme vám, a neskákali jste; žalostně jsme naříkali vám, a neplakali jste.

33. Nebo °přišel Jan Křtitel, nejeda chleba, ani pije vína, a pravíte: Ďábelství má.

°Mt 3,4;Mk 1,6

34. Přišel Syn člověka, jeda a pije, a pravíte: Aj, člověk žráč a pijan vína, přítel publikánů a hříšníků.

35. Ale ospravedlněna jest ^moudrost ode všech synů svých.

[^Mt 11,19]

36. Prosil ho pak jeden z farizeů, aby jedl s ním. Pročež všed do domu toho farizea, posadil se za stůl.

37. A aj, ^žena jedna v městě, kteráž byla hříšnice, zvěděvši, že by seděl za stolem v domě farizea, přinesla nádobu alabastrovou masti.

[^Mt 26,6]

38. A stojeci zzadu u noh jeho, s pláčem počala slzami smáčeti nohy jeho, a vlasy hlavy své vytírala, a líbala nohy jeho, a mastí mazala.

39. Uzřev pak to farizeus, kterýž ho byl pozval, řekl sám v sobě: Byť tento °byl prorok, vědělť by, která a jaká jest to žena, kteráž se ho dotýká; nebo hříšnice jest.

°15,2

40. I odpověděv Ježíš, dí k němu: Šimone, mámť něco povědíti. A on řekl: Mistře, pověz.

41. I řekl Ježíš: Dva dlužníky měl jeden věřitel. Jeden dlužen byl pět set peněz, a druhý padesát.

42. A když neměli, odkud by zaplatili, odpustil oběma. Pověziž tedy, který z nich více jej bude milovati?

43. I odpověděv Šimon, řekl: Mám za to, že ten, kterémuž více odpustil. A on řekl jemu: Právě jsi rozsoudil.

44. A obrátiv se k ženě, řekl Šimonovi: Vidíš tuto ženu? Všel jsem do domu tvého, ^vody nohám mým nepodal jsi, ale tato slzami smáčela nohy mé, a vlasy hlavy své vytřela.

[^Gn 18,4;19,2]

45. Nepolíbil ^jsi mne, ale tato, jakž jsem všel, nepřestala líbati noh mých.

[^Ř 16,16]

46. Olejem hlavy mé nepomazal jsi, ale tato mastí mazala nohy mé.

47. Protož pravím tobě: Odpuštěniť jsou jí hříchové mnozí, neboť jest milovala mnoho. Komuť se pak málo odpouští, málo miluje.

48. I řekl k ní: ^Odpuštěniť jsou tobě hříchové.

[^5,20;Mt 9,2]

49. Tedy počali, kteříž tu spolu seděli za stolem, říci sami mezi sebou: Kdo jest tento, kterýž i hříchy odpouští?

50. I řekl k ženě: Víra ^tvá tebe k spasení přivedla. Jdiž u pokoji.

[^8,48;18,42;Mk 5,34;10,52]


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Lukáš