Kristus Pán umyv nohy učedlníků svých, 18. zrádce svého i slovem i skutkem oznámil, 34. a přikázání své nové o společném svatém milování vydal.
1. Před svátkem °pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina =jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2. A když večeřeli, (a ^ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)
3. Věda Ježíš, že jemu °Otec všecko v ruce dal a =že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4. Vstal od večeře, a složil ^roucho své, a vzav rouchu, ~přepásal se.
5. Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6. Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ^ty mi chceš nohy mýti?
7. Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8. Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.
9. Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10. Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. °I vy čistí jste, ale ne všickni.
11. Nebo °věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12. Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13. Vy nazýváte mne °Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14. Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán ^a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15. Příklad °zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16. Amen, amen pravím vám: °Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17. Znáte-li tyto věci, °blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18. Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo °Písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19. Nyní °pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20. Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá °toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21. A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: °Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22. Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23. Byl pak °jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24. Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25. A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26. Odpověděl Ježíš: Ten ^jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27. A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho °satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28. Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29. Nebo někteří se domnívali, poněvadž °Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30. A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31. Když pak on vyšel, dí Ježíš: °Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32. A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, °i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33. Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl °Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34. Přikázání nové dávám vám, abyste se °milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35. Po tomť ^poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36. Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: °Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale ~půjdeš potom.
37. Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši °svou za tebe položím.
38. Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: °Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.