Vyvoleni, odděleni i posvěceni jsouce Barnabáš a Pavel, 46. kázali Krista pohanům, Elymasa, proroka falešného, hrozně zahanbivše.
1. Byli pak v církvi, kteráž byla v Antiochii, ^proroci a učitelé, jako Barnabáš a Šimon, kterýž měl příjmí Černý, a Lucius Cyrenenský, a Manahen, kterýž byl spolu vychován s Herodesem tetrarchou, a Saul.
2. A když oni služby Páně konali a postili se, dí jim Duch svatý: °Oddělte mi Barnabáše a Saule k dílu, k kterémuž jsem jich povolal.
3. Tedy ^postíce se, a modlíce se, a vzkládajíce ~na ně ruce, propustili je.
4. A oni posláni jsouce od Ducha svatého, přišli do Seleucie, a odtud plavili se do Cypru.
5. A přišedše do Salaminy, kázali slovo Boží v školách Židovských; a měli s sebou i °Jana k službě.
6. A když zchodili ten ostrov až do Páfu, nalezli tu jakéhos čarodějníka, °falešného proroka Žida, jemuž jméno bylo Barjezus,
7. Kterýž byl u znamenitého vladaře Sergia Pavla, muže opatrného. Ten povolav Barnabáše a Saule, ^žádal od nich slyšeti slovo Boží.
8. Ale ^protivil se jim Elymas, totiž čarodějník ten, (nebo se tak vykládá jméno jeho,) usiluje odvrátiti vladaře od víry.
9. Tedy Saul, kterýž slove i Pavel, naplněn jsa Duchem svatým, pilně pohleděv na něj,
10. Řekl: Ó plný vší lsti a vší nešlechetnosti, ^synu ďáblův, a nepříteli vší spravedlnosti, což nepřestaneš převraceti cest Páně přímých?
11. A aj, nyní ruka Páně nad tebou, a budeš slepý, nevida slunce až do času. A pojednou připadla na něj mrákota a tma, a jda vůkol, hledal, kdo by ho za ruku vedl.
12. Tehdy vladař uzřev, co se stalo, uvěřil, divě se učení Páně.
13. A pustivše se od Páfu Pavel a ti, kteříž s ním byli, přišli do města Pergen v krajině Pamfylii. Jan °pak odšed od nich, vrátil se do Jeruzaléma.
14. Oni pak šedše z Pergen, přišli do Antiochie Pisidické, a všedše do školy v den sobotní, posadili se.
15. A když bylo po čtení Zákona a Proroků, poslali k nim knížata školy té řkouce: Muži bratří, máte-li úmysl jaké napomenutí učiniti k lidu, mluvte.
16. Tedy Pavel povstav a rukou, aby mlčeli, pokynuv, ^řekl: Muži Izraelští, a kteříž se bojíte Boha, slyšte.
17. Bůh lidu tohoto Izraelského vyvolil otce naše a lidu povýšil, když byl pohostinu v zemi Egyptské, a v °rameni vztaženém vyvedl je z ní.
18. A za čas °čtyřidceti let snášel jejich obyčeje na poušti.
19. A zahladiv ^sedm národů v zemi Kanán, °rozdělil losem mezi ně zemi jejich.
20. A potom, téměř za čtyři sta a padesáte let, °dával jim soudce až do Samuele proroka.
21. A °vtom žádali za krále, i dal jim Bůh =Saule, syna Cis, muže z pokolení Beniaminova, za čtyřidceti let.
22. A když toho ^zavrhl, vzbudil jim Davida ~krále, kterémužto svědectví dávaje, řekl: °Nalezl jsem Davida, syna Jesse, muže podle srdce svého, kterýž bude činiti všecku vůli mou.
23. Z jehožto ^semene Bůh podle zaslíbení vzbudil lidu Izraelskému Spasitele Ježíše,
24. Před jehožto příštím °kázal Jan křest pokání ~všemu lidu Izraelskému.
25. A když Jan dokonával ^běh svůj, pravil: Kteréhož se mne domníváte býti, nejsem ~já ten, ale aj, přijdeť po mně tak důstojný, ješto já nejsem hoden rozvázati obuvi noh jeho.
26. Muži bratří, ^synové rodu Abrahamova, a kteříž mezi vámi jsou bojící se Boha, °vám ~slovo spasení ÷tohoto posláno jest.
27. Nebo ti, kteříž přebývají v Jeruzalémě, a knížata jejich, toho Ježíše neznajíce, °odsoudili, a tak hlasy Prorocké, kteříž se na ~každou sobotu čtou, naplnili.
28. A nižádné viny hodné smrti na něm nenalezše, aby zamordován byl, Piláta °prosili.
29. A když dokonali všecko, což o něm psáno bylo, složen jsa °s dřeva, do ~hrobu jest položen.
30. Bůh pak ^vzkřísil jej z mrtvých.
31. Kterýžto ^vidín jest po mnohé dni od těch, jenž spolu s ním byli přišli z Galilee do Jeruzaléma, kteřížto jsou svědkové jeho k lidu.
32. A my vám zvěstujeme to °zaslíbení, které ^se stalo otcům, že jest je již Bůh naplnil nám synům jejich, vzkřísiv Ježíše;
33. Jakož i v ^druhém Žalmu napsáno jest: Syn můj jsi ty, já dnes zplodil jsem tebe.
34. A že jej z mrtvých vzkřísil, aby se již více nenavracoval v porušení, °takto o tom řekl: Dám vám svaté věci Davidovy věrné.
35. Protož i v jiném Žalmu ^dí: Nedáš svatému svému viděti porušení.
36. David zajisté za svého věku poslouživ vůli Boží, °usnul, a přiložen jest k otcům svým, a viděl porušení,
37. Ale ten, kteréhož Bůh vzkřísil, neviděl porušení.
38. Protož známo vám buď, muži bratří, °že skrze toho zvěstuje se vám odpuštění hříchů,
39. A to ode všech, od kterýchž jste nemohli skrze Zákon Mojžíšův ospravedlněni býti, skrze °tohoto každý, kdož věří, bývá ospravedlněn.
40. Protož vizte, ať na vás nepřijde to, což jest v Prorocích povědíno:
41. Vizte °potupníci, a podivte se, a na nic přijďte; nebo já dílo dělám za dnů vašich, dílo to, o kterémž vy neuvěříte, kdyby je vám kdo vypravoval.
42. A když vycházeli ze školy Židovské, prosili jich pohané, aby jim v druhou sobotu mluvili táž slova.
43. A když bylo rozpuštěno shromáždění, šlo mnoho Židů a °nábožných lidí znovu na víru obrácených za Pavlem a Barnabášem, kteřížto promlouvajíce k nim, radili jim, aby trvali v milosti Boží.
44. V druhou pak sobotu téměř všecko město sešlo se k slyšení slova Božího.
45. A Židé vidouce zástupy, naplněni jsou ^závistí, a odporovali tomu, co bylo praveno od Pavla, protivíce a rouhajíce se.
46. Tedy svobodně Pavel a Barnabáš řekli: ^Vámť jest mělo nejprv mluveno býti slovo Boží, °ale poněvadž je zamítáte, a za nehodné sebe soudíte věčného života, aj, obracíme ÷se ku pohanům.
47. Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil °jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.
48. A slyšíce °to pohané, zradovali se a velebili slovo Páně; a uvěřili všickni, což jich koli bylo ~předzřízeno k životu věčnému.
49. I rozhlašovalo se slovo Páně po vší krajině.
50. Tedy Židé zbouřili ženy nábožné a poctivé a přední měšťany, a °vzbudili protivenství proti Pavlovi a Barnabášovi, i vyhnali je z končin svých.
51. A oni °vyrazivše prach z noh svých na ně, přišli do Ikonie.
52. Učedlníci pak naplněni byli radostí a Duchem svatým.