O vinici pronajaté vinařům, 13. o dani císaři, 24. o způsobu budoucího vzkříšení, 28. o největším přikázání, 35. o Kristu, čí by syn byl, 38. o pýše zákoníků, 41. a o metání peněz do pokladnice.
1. Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici °štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
2. A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3. Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
4. I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
5. I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
6. Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati ^se budou syna mého.
7. Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest ^dědic; °pojďte, ~zabijme jej, a budeť naše dědictví.
8. Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven ^z vinice.
9. Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10. Zdaliž jste Písma toho °nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11. Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12. I hledali ho jíti, ale ^báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13. Potom °poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14. Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15. On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16. A oni podali mu. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17. I odpověděv Ježíš, řekl °jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18. Potom °přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19. Mistře, °Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
20. I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
21. A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22. A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
23. Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
24. A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
25. Nebo když °vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26. O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: °Já jsem ~Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
27. Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28. Tedy °přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
29. A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: °Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30. Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
31. Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš °bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
32. I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest ^Bůh, a není jiného kromě něho;
33. A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
34. A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
35. I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
36. Nebo David praví v Duchu svatém: °Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
37. Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38. I mluvil jim v učení svém: Varujte °se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
39. A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40. Kteřížto °zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41. A °posadiv se Ježíš proti pokladnici, =díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42. A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest ^čtvrtá částka peníze tehdejšího.
43. I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, ^že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44. Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato ^z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.