O pomazání mastí drahou noh Páně, 4. pročež Jidáš reptal. 12. O příjezdu Páně do Jeruzaléma, 20. příchodu Řeků, 28. hlasu s nebe slyšaném, 37. a o oslepeném i zatvrzeném srdci Židovském.
1. Tedy Ježíš ^šestý den před velikonocí přišel do Betany, kdežto byl Lazar, ten kterýž byl umřel, jehož vzkřísil z mrtvých.
2. I připravili jemu tu večeři, a Marta posluhovala, Lazar pak byl jeden z stolících s nimi.
3. Maria pak °vzavši libru masti drahé z nardu výborného, pomazala noh Ježíšových, a vytřela vlasy svými nohy jeho. I naplněn jest dům vůní té masti.
4. Tedy řekl jeden z učedlníků jeho, Jidáš, syn ^Šimona Iškariotského, kterýž jej měl zraditi:
5. Proč tato mast není prodána za tři sta peněz, a není dáno chudým?
6. To pak řekl, ne že by měl péči o chudé, ale že zloděj byl, °a měšec měl, a to, což do něho kladeno bylo, nosil.
7. Tedy řekl Ježíš: Nech jí, ke dni pohřebu mého zachovala to.
8. ^Chudé zajisté vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
9. Zvěděl pak zástup veliký z Židů o něm, že by tu byl. I přišli tam, ne pro Ježíše toliko, ale také, aby Lazara °viděli, kteréhož byl vzkřísil z mrtvých.
10. Radili se pak přední kněží, aby i Lazara zamordovali.
11. Nebo mnozí z Židů odcházeli pro něho, a ^uvěřili v Ježíše.
12. Potom nazejtří mnohý °zástup, kterýž byl přišel k svátku velikonočnímu, když uslyšeli, že Ježíš jde do Jeruzaléma,
13. Nabrali ^ratolestí palmových, a vyšli proti němu, a volali: Spas nás! Požehnaný, °jenž se béře ve jménu Páně, Král Izraelský.
14. I dostav Ježíš ^oslátka, vsedl na ně, jakož psáno jest:
15. Neboj se, dcero Sionská, aj, Král tvůj °béře se, na oslátku sedě.
16. Tomu pak nesrozuměli učedlníci jeho zprvu, ale když oslaven byl Ježíš, tedy se rozpomenuli, že jest to psáno bylo o něm a že jemu to učinili.
17. Vydával pak o něm svědectví zástup, kterýž byl s ním, že Lazara povolal z hrobu a vzkřísil jej z mrtvých.
18. Protož i v cestu vyšel jemu zástup, když slyšeli, že by ten ^div učinil.
19. Tedy farizeové pravili mezi sebou: Vidíte, že nic neprospíváte? Aj, všecken svět postoupil po něm.
20. Byli pak někteří Řekové z těch, kteříž přicházívali, °aby se modlili v svátek.
21. Ti také přistoupili k Filipovi, kterýž °byl od Betsaidy Galilejské, a prosili ho, řkouce: Pane, chtěli bychom Ježíše viděti.
22. Přišel Filip a pověděl Ondřejovi, Ondřej pak a Filip pověděli Ježíšovi.
23. A Ježíš odpověděl jim, řka: Přišlať jest °hodina, aby oslaven byl Syn člověka.
24. Amen, amen pravím vám: Zrno pšeničné °padna v zemi, neumře-li, onoť samo zůstane, a pakliť umře, mnohý užitek přinese.
25. Kdož °miluje duši svou, ztratíť ji; a kdož nenávidí duše své na tomto světě, k životu věčnému ostříhá jí.
26. Slouží-li mi kdo, následujž mne; a kdež °jsem já, tuť i můj služebník bude. A bude-li =mi kdo sloužiti, poctíť ho Otec můj.
27. Nyní °duše má zkormoucena jest, a což dím? Otče, vysvoboď mne z této hodiny. Ale proto jsem přišel k hodině této.
28. Otče, oslaviž jméno své. Tedy přišel hlas s nebe řkoucí: I oslavil jsem, i ještě oslavím.
29. Ten pak zástup, kterýž tu stál a to slyšel, pravil: Zahřmělo. Jiní pravili: Anděl k němu mluvil.
30. Odpověděl Ježíš a řekl: Ne pro mneť hlas tento se stal, °ale pro vás.
31. Nyníť ^jest soud světa tohoto, nyní °kníže světa tohoto vyvrženo bude ven.
32. A já budu-liť °povýšen od země, všecky ~potáhnu k sobě.
33. (To pak pověděl, znamenaje, ^kterou by smrtí měl umříti.)
34. Odpověděl jemu zástup: My jsme slyšeli °z Zákona, že ^Kristus zůstává na věky, a kterakž ty pravíš, že musí býti povýšen Syn člověka? Kdo jest to Syn člověka?
35. Tedy řekl jim Ježíš: °Ještě na malý čas Světlo s vámi jest. =Choďte, dokud Světlo máte, ať vás tma nezachvátí; nebo kdo chodí ~ve tmách, neví, kam jde.
36. Dokud Světlo máte, věřte v Světlo, abyste ^synové Světla byli. Toto pověděl Ježíš, a odšed, skryl se před nimi.
37. A ačkoli tak mnohá znamení činil před nimi, však jsou neuvěřili v něho,
38. Aby se naplnila řeč Izaiáše proroka, kterouž pověděl: Pane, °kdo uvěřil kázaní našemu a rámě Páně komu jest zjeveno?
39. Ale protoť jsou nemohli věřiti, neb opět Izaiáš °řekl:
40. Oslepil oči jejich a zatvrdil srdce jejich, aby očima neviděli a srdcem nerozuměli a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
41. To pověděl Izaiáš, když ^viděl slávu jeho a mluvil o něm.
42. A ačkoli mnozí z knížat uvěřili v něho, však pro farizee nevyznávali ho, aby °ze školy nebyli ^vyobcováni.
43. Nebo °milovali slávu lidskou více než slávu Boží.
44. Ježíš pak zvolal a řekl: Kdo věří ve mne, ne ve mneť věří, ale v toho, jenž ^mne poslal.
45. A kdož vidí °mne, vidí toho, kterýž mne poslal.
46. Já °Světlo na svět jsem přišel, aby žádný, kdož věří ve mne, ve tmě nezůstal.
47. A slyšel-liť by kdo slova má, ^a nevěřil by, jáť ho nesoudím; °nebo nepřišel jsem, ~abych soudil svět, ale abych spasen učinil svět.
48. Kdož mnou pohrdá a nepřijímá slov mých, máť, °kdo by jej soudil. Slova, kteráž jsem mluvil, tať jej souditi budou v nejposlednější den.
49. Nebo °já sám od sebe jsem nemluvil, ale ten, jenž mne poslal, Otec, on mi přikázaní dal, co bych měl praviti a mluviti.
50. A vím, že přikázání jeho jest život ^věčný. A protož, což já mluvím, jakž mi pověděl Otec, takť mluvím.