Nesnáz o sobotu Kristus Pán slovem i skutkem spraviv, 9. pro úklady svých nepřátel odšel; 22. ďábelství slepé a němé vyvrhl. 31. Hřích proti Duchu svatému oznámil. 34. Ty, jenž hledali znamení, zahanbil, 50. a kdo jsou praví jeho přátelé, ukázal.
1. V ten čas °šel Ježíš v den sváteční skrze obilí, a učedlníci jeho lačni jsouce, počali vymínati =klasy a jísti.
2. Farizeové pak vidouce to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí to, °čehož nesluší činiti v den sváteční.
3. On pak řekl jim: Co jste ^nečtli, co jest učinil °David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
4. Kterak všel do domu Božího a °chleby posvátné jedl, kterýchžto jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým ^kněžím?
5. Anebo zdali jste nečtli v Zákoně, že kněží ve dny sváteční v chrámě °svátek ruší, a jsou bez hříchu?
6. Ale pravímť vám, žeť větší jest tuto nežli ^chrám.
7. Než kdybyste věděli, co je to: Milosrdenství °chci ~a ne oběti, neodsuzovali byste nevinných.
8. Syn ^zajisté člověka jestiť pánem i dne svátečního.
9. A poodšed odtud Ježíš, ^přišel do školy jejich.
10. A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li °v den sváteční uzdravovati? aby jej obžalovali.
11. On pak dí jim: Který bude z vás člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v den sváteční, i zdaliž °dosáhna nevytáhne jí?
12. A čím lepší jest člověk nežli ovce? A protož ^slušíť v den sváteční dobře činiti.
13. Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni ruku svou. I vztáhl, °a učiněna jest zdravá jako i druhá.
14. Farizeové pak ^vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
15. A věda to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
16. A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
17. Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
18. Aj, služebník °můj, kteréhož jsem vyvolil, milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím ~Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19. Nebude se vaditi, ani křičeti, ani kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20. Třtiny nalomené nedolomí, a ^lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21. A ve jménu jeho ^národové doufati budou.
22. Tedy podán jemu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, takže ten byv slepý a němý, i mluvil i viděl.
23. I divili se všickni zástupové a pravili: Není-liž °tento Syn Davidův?
24. Ale ^farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než Belzebubem, knížetem ďábelským.
25. Ježíš pak °znaje myšlení jejich, dí jim: ~Každé království rozdělené samo v sobě zpustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
26. A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
27. A vymítám-liť já ďábly v Belzebubu, synové vaši v kom vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
28. Pakliť já ^Duchem Božím ďábly vymítám, jistě přišlo jest mezi vás ~království Boží.
29. Aneb kterak kdo může do domu silného reka vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prve svázal toho silného, a teprvť by dům jeho obloupiti mohl?
30. Kdož ^není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
31. Protož °pravím vám: Všeliký hřích i ^rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu svatému ~nebude odpuštěno lidem.
32. A °kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani na tomto světě, ani na budoucím.
33. A protož nebo čiňte strom dobrý, a ovoce jeho dobré; anebo čiňte strom zlý, a ovoce jeho zlé. Neboť °po ovoci strom bývá poznán.
34. Pokolení ještěrčí, kterakž můžete dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
35. Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze ^zlého pokladu vynáší zlé.
36. Ale °pravím vám, že ^z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
37. Nebo z slov svých spravedliv budeš učiněn, a z řečí °tvých budeš odsouzen.
38. Tehdy odpověděli někteří z zákoníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe °znamení viděti.
39. On pak °odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, a znamení ~nebude jemu dáno, jediné znamení Jonáše proroka.
40. Nebo jakož byl ^Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
41. Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a odsoudí je, protože °pokání činili k Jonášovu kázání, a aj, víceť jest nežli Jonáš tuto.
42. Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a odsoudí je; nebo °přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť jest tuto nežli Šalomoun.
43. Když pak °nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézaje, dí:
44. Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
45. Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední °věci člověka toho horší nežli první. Takť bude i tomuto zlému pokolení.
46. A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
47. I řekl jemu jeden: Aj, °matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
48. On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž k němu byl promluvil: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
49. A vztáhna ruku svou na učedlníky své, i řekl: Aj, matka má i bratří moji.
50. Nebo kdož by činil ^vůli Otce mého nebeského, tenť jest ~bratr můj, i sestra má, i matka má.