DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Jan
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 [Následující]

Kapitola 10.

O dobrém pastýři, 12. nájemníku, 16. ovčinci, 22. a o rozmlouvání Páně v síňci Šalomounově s Židy, 39. před nimiž potom ujíti musil.

1. Amen, amen pravím vám: Kdož nevchází ^dveřmi do ovčince ovcí, ale vchází ~jinudy, ten ÷zloděj jest a lotr.

[^7.914,6;~Jr 23,21;÷Ez 34,2.4;Fp 2,21]

2. Ale kdož vchází ^dveřmi, pastýř jest ovcí.

[^14,6]

3. Tomuť vrátný otvírá, a ovce hlas jeho slyší, a on svých vlastních ovec ze jména ^povolává, a vyvodí je.

[^Iz 43,1]

4. A jakž ovce své vlastní ven vypustí, před nimi jde, a ovce jdou za ním; nebo znají hlas jeho.

5. Ale cizího nikoli následovati nebudou, ale utekou od něho; nebo neznají hlasů cizích.

6. To přísloví pověděl jim Ježíš, ale ^oni nevěděli, co by to bylo, což jim mluvil.

[^Mk 9,32]

7. Tedy opět řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že °já jsem dveře ovcí.

°14,6

8. Všickni, kolikož jich koli přede mnou přišlo, ^zloději jsou a lotři, ale neslyšely jich ovce.

[^Jr 23,2]

9. Já jsem dveře. Skrze mne všel-li by kdo, spasen bude, a vejde i vyjde, a pastvu nalezne.

10. Zloděj nepřichází, jediné aby kradl a mordoval a hubil; já jsem přišel, aby život měly, a hojně aby měly.

11. Já °jsem ten pastýř dobrý. Dobrý pastýř ^duši svou pokládá za ovce.

°[^]Iz 40,11;[^]Ez 34,11-23;Mi 5,4;Žd 13,20;1Pt 5,4;[^Ž 23,1n;80,2]

12. Ale °nájemník a ten, kterýž není pastýř, jehož nejsou ovce vlastní, vida vlka, an jde, i opouští ovce i utíká, a vlk lapá a rozhání ovce.

°Za 11,16

13. Nájemník pak utíká; nebo nájemník jest, a nemá péče o ovce.

14. Já jsem ^ten dobrý pastýř, a známť ovce své, °a znajíť mne mé.

°2Tm 2,19;[^Mi 5,4;Žd 13,20]

15. Jakož °mne zná Otec, tak i já znám Otce, a duši svou pokládám za ovce.

°6,46;7,29;Mt 11,27;L 10,22

16. A mámť i °jiné ovce, kteréž nejsou z tohoto ovčince. I tyť musím přivésti, a hlas můj slyšeti budou. A =budeť jeden ovčinec a jeden pastýř.

°Iz 56,8;[Mi 2,12];=Ez 37,17;[Oz 1,11;Ef 2,13.14]

17. Protož mne Otec miluje, že já pokládám °duši svou, abych ji zase vzal.

°Iz 53,10

18. Nižádnýť jí nebéře ode mne, ale já pokládám ji sám od sebe. °Mám moc položiti ji, a mám moc zase vzíti ji. To ~přikázání vzal jsem od Otce svého.

°2,19;[~14,31]

19. Tedy stala se opět °různice mezi Židy pro ty řeči.

°7,12.43;9,16

20. A pravili mnozí z nich: Ďábelství má ^a blázní. Co ho posloucháte?

[^7,20;8,48.52]

21. Jiní pravili: Tato slova nejsou ďábelství majícího. Zdaliž ďábelství může slepých oči otvírati?

22. I bylo posvícení v Jeruzalémě, a zima byla.

23. I procházel se Ježíš v °chrámě po síňci Šalomounově.

°1Kr 6,3;Sk 3,11;5,12

24. Tedy obstoupili jej Židé, a řekli jemu: Dokudž duši naši držíš? Jestliže jsi ty Kristus, pověz nám zjevně.

25. Odpověděl jim Ježíš: Pověděl jsem vám, a nevěříte. Skutkové, °kteréž já činím ve jménu Otce svého, tiť ^svědectví vydávají o mně.

°[^]5,36

26. Ale vy nevěříte, nebo nejste z ovcí mých, jakož jsem vám pověděl.

27. Nebo ovce °mé hlas můj slyší, a já je znám, a následujíť mne.

°8,47

28. A jáť život věčný dávám jim, °a nezahynouť na věky, aniž jich kdo vytrhne z ruky mé.

°6,40;17,12;18,9

29. Otec můj, kterýž mi je dal, většíť jest °nade všecky, a žádnýť jich nemůže vytrhnouti z ruky Otce mého.

°14,28

30. Já a Otec °jedno jsme.

°14,9;17,11.[21;5,19]

31. Tedy °zchápali opět kamení Židé, aby jej kamenovali.

°8,59;11,8

32. Odpověděl jim Ježíš: Mnohé dobré skutky ukázal jsem vám od Otce svého. Pro který z těch skutků kamenujete mne?

33. Odpověděli jemu Židé, řkouce: Pro dobrý skutek tebe nekamenujeme, ale °pro rouhání, totiž že ty, člověk jsa, děláš se Bohem.

°5,18

34. Odpověděl jim Ježíš: Však psáno jest °v Zákoně vašem: Já jsem řekl: Bohové jste.

°Ž 82,6

35. Poněvadž ty nazval bohy, k nimžto řeč Boží stala se, a nemůžeť zrušeno býti Písmo,

36. Kterakž tedy o mně, kteréhož posvětil Otec a poslal na svět, vy pravíte, že se °rouhám, že jsem řekl: ^Syn Boží jsem?

°Mt 26,64;Mk 14,62;L 22,69;[^J 5,17;9,35.37]

37. Nečiním-liť °skutků Otce svého, nevěřte mi.

°15,24

38. Pakliť činím, tedy byste pak mně nevěřili, aspoň skutkům věřte, abyste poznali a věřili, že ^Otec ve mně jest, a já v něm.

[^14,11]

39. Tedy °opět hledali ho jíti, ^ale on vyšel z rukou jejich.

°Mt 12,14;Mk 3,6;[^J 8,59;L 4,30]

40. I odšel opět za Jordán na to místo, kdež nejprv °Jan křtil, a pozůstal tam.

°1,28;3,23

41. I přišli k němu mnozí, a pravili: Jan zajisté žádného divu neučinil, ale všecko, °cožkoli mluvil Jan o tomto, pravé bylo.

°3,29;5,33

42. A mnozí tam °uvěřili v něho.

°8,30


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Jan