Nedostatečnost starého zákona, 5. dostatečnost pak převýšenou Krista Pána ukázav apoštol, 19. k opravdovému se Pána přídržení, 24. a v svatosti života prospívání velmi pilně, i hrozných dotýkaje věcí, napomíná.
1. Zákon zajisté, °maje stín budoucího dobrého, a ne obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy ~nemůž přistupujících dokonalých učiniti.
2. Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni?
3. Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku.
4. Neboť ^možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy.
5. Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů °nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil.
6. Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil.
7. Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v ^knihách psáno jest o mně,) abych činil, ó Bože, vůli tvou.
8. Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují,) nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil,
9. Tehdy řekl: Aj, ^jduť, abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil.
10. V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla ^Ježíše Krista jednou.
11. A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy ^nemohou odjíti hříchů.
12. Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, ^vždycky °sedí na ~pravici Boží,
13. Již dále ^očekávaje, až by ~položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho.
14. Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají.
15. Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv:
16. Tatoť jest °smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své ~v srdce jejich a na myslech jejich napíši je,
17. Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více.
18. Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích.
19. Majíce tedy, bratří, ^plnou svobodu k ~vjití do svatyně skrze krev Ježíšovu,
20. Tou cestou ^novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,
21. A majíce ^kněze velikého nad domem Božím,
22. Přistupmež s ^pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná °majíce srdce od svědomí zlého,
23. A ^umyté tělo vodou ~čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť ÷jest ten, jenž zaslíbil.)
24. A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích,
25. Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale ^napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ~ten den přibližuje.
26. Nebo jestliže bychom ^dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy,
27. Ale hrozné nějaké ^očekávání soudu, a ~ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky.
28. Kdož °by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti ^pode dvěma neb třmi svědky umírá.
29. Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl a duchu milosti potupu učinil?
30. Známeť zajisté toho, jenž °řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: =Pán souditi bude lid svůj.
31. Hroznéť jest ^upadnouti v ruce Boha živého.
32. Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení ^snášeli jste,
33. Buďto když jste byli i pohaněními i souženími jako divadlo učiněni, buďto ^účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli.
34. Nebo i ^vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s ~radostí jste strpěli, vědouce, ÷že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé.
35. Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.
36. Než potřebíť jest vám ^trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení.
37. Nebo ještě velmi, ^velmi maličko, a aj, ten, jenž přijíti má, ~přijde, a nebudeť meškati.
38. Spravedlivý °pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm.
39. Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.