Výstrahu věrným dává, aby falešným apoštolům k vůli na milost Boží nehřešili, 2. zlostní a rouhaví nebývali, 3. ale na přísnou Boží proti hanebným hříšníkům spravedlnost patříce, 12. ohyzdnými a stydkými bludaři směle pohrdali.
1. Bývali pak i ^falešní proroci v lidu, jakož i mezi vámi budou falešní učitelé, kteříž chytře uvedou sekty zatracení, i toho Pána, kterýž je vykoupil, ~zapírajíce, uvodíce na sebe rychlé zahynutí.
2. A °mnozí následovati budou jejich zahynutí, skrze něž cesta pravdy bude v porouhání dávána.
3. A lakomě skrze vymyšlené řeči vámi kupčiti budou; kterýchžto ^odsouzení již dávno nemešká, a zahynutí jejich nespí.
4. Nebo poněvadžť Bůh ^andělům, kteříž zhřešili, ~neodpustil, ale strhna je do žaláře, řetězům mrákoty oddal, aby k odsouzení chováni byli,
5. I onomu prvnímu světu ^neodpustil, ale sama osmého Noé, kazatele spravedlnosti, zachoval, když potopu na svět bezbožníků uvedl.
6. A města ^Sodomských a Gomorských v popel obrátiv, podvrácením odsoudil, příklad budoucím bezbožníkům na nich ukázav,
7. A spravedlivého °Lota, ztrápeného těch nešlechetníků ~chlipným obcováním, vytrhl.
8. Ten zajisté spravedlivý, bydliv mezi nimi, den ode dne hleděním i slyšením spravedlivou duši nešlechetnými jejich skutky ^trápil.
9. Umíť ^Pán pobožné z pokušení vytrhnouti, nepravých pak ~ke dni soudu potrestaných dochovati,
10. A zvláště těch, ^jenž po těle v žádosti nečisté chodí, a vrchností pohrdají, jsou i smělí, sobě se zalibující, neostýchají se důstojnostem porouhati.
11. Ješto andělé, jsouce větší v síle a v moci, nečiní proti nim přede Pánem potupného soudu.
12. Tito pak jako ^nerozumná hovada, kteráž za přirozením jdou, zplozená k zjímání a k zahynutí, tomu, °čemuž nerozumějí, rouhajíce se, v tom svém porušení zahynou,
13. A tak odplatu nepravosti své ponesou, jakožto ti, kteřížto sobě za rozkoš položili, aby se na každý den v libostech svých kochali, nejsouce než ^poskvrny a mrzkosti, ti, kteříž s vámi hodujíce, v svých ~lstech se kochají,
14. Oči majíce plné cizoložstva, a bez přestání hřešící, ^přeluzujíce duše neustavičné, srdce majíce vycvičené v lakomství, synové zlořečenství.
15. Kteříž opustivše cestu přímou, zbloudili, °následujíce cesty Balámovy, syna Bozorova, kterýž mzdu nepravosti zamiloval.
16. Ale měl, od koho by ^pokárán byl pro svůj výstupek. Nebo jhu poddaná oslice němá, člověčím hlasem promluvivši, zbránila nemoudrosti proroka.
17. Tiť jsou studnice °bez vody, a mlhy vichrem zbouřené, jimžťo mrákota tmy chová se na věčnost.
18. Nebo ^přepyšně marné věci vypravujíce, žádostmi těla a chlipnostmi ~loudí ty, kteříž byli vpravdě utekli od těch, jenž bludu obcují,
19. Slibujíce jim ^svobodu, ješto sami jsou služebníci porušení, °poněvadž ~od kohož kdo jest přemožen, tomu jest i v službu podroben.
20. Jestliže pak ti, jenž ^ušli poskvrn světa, skrze ~známost Pána a Spasitele Jezukrista, opět zase v to zapleteni jsouce, přemoženi byli, učiněn jest poslední ÷způsob jejich horší nežli první.
21. Lépe by zajisté jim bylo ^nepoznávati cesty spravedlnosti, nežli po nabytí známosti odvrátiti se od vydaného jim svatého přikázání.
22. Ale přihodilo se jim to, což se °v přísloví pravém říkává: Pes navrátil se k vývratku svému, a svině umytá do kaliště bláta.