DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Matouš
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 [Následující]

Kapitola 20.

O dělnících najatých na vinici, 8. a mzdě jejich. 17. Kristus k Jeruzalému jda, smrt svou předpověděl; 20. matku synů Zebedeových spokojil, 29. a dva slepé uzdravil.

1. Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal ^dělníky na vinici svou.

[^21,33]

2. Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.

3. A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.

4. I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, ^dám vám.

[^1K 3,8]

5. A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.

6. Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?

7. Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete.

8. Večer pak řekl ^pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků ~a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.

[^Sk 17,31~Zj 22,12]

9. A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi.

10. Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi.

11. A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce:

12. Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.

13. On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou.

14. Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.

15. Zdaliž mi ^nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?

[^Ř 9,21]

16. Takť °budou poslední první, a první poslední; nebo =mnoho jest povolaných, ale ÷málo vyvolených.

°19,30;Mk 10,31;L 13,30;=Mt 22,14;[÷1K 1,26.27]

17. A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků svých soukromí na cestě, i řekl jim:

18. Aj, °vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn ^člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, a odsoudí ho na smrt.

°16,21;Mk 8,31;10,32;L 9,22;18,31;[^Mt 17,22]

19. A °vydadíť jej pohanům ku posmívání a k bičování a ~ukřižování; a třetího dne z mrtvých vstane.

°J 18,31.[~32Mk 10,33;L 24,7.20]

20. Tedy °přistoupila k němu matka synů ~Zebedeových s syny svými, klanějící se a prosecí něco od něho.

°Mk 10,35;[~Mt 4,21]

21. Kterýžto řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sednou, jeden na pravici tvé a druhý na levici, v království tvém.

22. Odpovídaje pak Ježíš, řekl: °Nevíte, zač ^prosíte. Můžete-li ~píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.

°Ř 8,26;[^Mk 10,38~Mt 26,39.42]

23. Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a °křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti na pravici mé a na levici mé, neníť mé dáti vám, ale dáno bude těm, kterýmž =připraveno jest od Otce ^mého.

°L 12,50;=[^]Mt 25,34

24. A uslyšavše to deset učedlníků Páně, rozhněvali se na ty dva bratry.

25. Ale Ježíš ^svolav je, řekl: °Víte, že knížata národů panují nad svými, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.

°[^]Mk 10,42;L 22,25

26. Ne ^tak bude mezi vámi; ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.

[^1Pt 5,3]

27. A kdož by koli mezi vámi °chtěl býti první, budiž váš služebník;

°23,11;Mk 9,35;10,44;L 9,48;22,26

28. Jako i ^Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale °aby on sloužil a aby dal život svůj na vykoupení za ÷mnohé.

°Fp 2,7;[L 22,27;^Mk 10,45Ef 1,7]

29. A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.

Mk 10,46;L 18,35

30. A aj, ^dva slepí sedící u cesty, uslyševše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.

[^9,27]

31. Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.

32. I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?

33. Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.

34. I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a ihned prohlédly oči jejich. A oni šli za ním.


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Matouš