Smrt svou, 32. i vzkříšení Pán předpověděl, 6. k ní připraven skrze vylití na něj masti drahé. 17. Dokonal figurnou večeři a novou ustanovil, 47. zrazen, 50. jat, 69. a Petr ho zapřel.
1. I stalo se, když ^dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
2. Víte, že ^po dvou dnech velikanoc bude a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
3. Tedy °sešli se přední kněží a zákoníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
4. A ^radili se, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
5. Ale pravili: Ne ^v den sváteční, aby snad nebyl rozbroj v lidu.
6. Když pak byl Ježíš v °Betany, v domu Šimona malomocného,
7. Přistoupila ^k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
8. A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
9. Neb mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
10. A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
11. Nebo °chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
12. Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
13. Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
14. Tedy odšed k předním ^kněžím, jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
15. Řekl jim: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni uložili jemu dáti ^třidceti stříbrných.
16. A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
17. Prvního pak dne přesnic, °přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
18. On pak řekl: Jděte tam k jednomu do města, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
19. I učinili učedlníci tak, jakož jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
20. A když byl ^večer, posadil se za stůl se dvanácti.
21. A když jedli, řekl jim: Amen pravím vám, že °jeden z vás mne zradí.
22. I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
23. On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčí ^se mnou rukou v míse, tenť mne zradí.
24. Synť zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
25. Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
26. A když oni jedli, vzav °Ježíš chléb a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
27. A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Pijte z toho všickni.
28. Neb to jest krev má ^nové smlouvy, kteráž za ~mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
29. Ale pravímť vám, žeť ^nebudu píti již více z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce mého.
30. A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
31. Tedy dí jim Ježíš: Všickni °vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: ^Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
32. Ale když z mrtvých ^vstanu, předejdu vás do Galilee.
33. Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť °se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
34. Dí mu Ježíš: Amen pravím tobě, ^že této noci, prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
35. Řekl jemu Petr: Bychť pak měl také s tebou umříti, nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
36. Tedy °přišel s nimi ^Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
37. A pojav s sebou Petra a ^dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
38. Tedy řekl jim: Smutnáť °jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto a bděte se mnou.
39. A poodšed maličko, °padl na tvář svou, ^modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. ~Avšak ne jakž já chci, ale jakž ty chceš.
40. I přišel k učedlníkům, a nalezl je, ani spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
41. Bdětež ^a modlte se, abyste nevešli v pokušení. °Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
42. Opět po druhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť ^tento kalich minouti mne, než abych jej pil, °staniž se vůle tvá.
43. I přišed k nim, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
44. A nechav jich, opět odšel, a modlil se po třetí, touž řeč říkaje.
45. Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
46. Vstaňtež, pojďme. Aj, přiblížil se ten, jenž mne zrazuje.
47. A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, poslaných od předních kněží a starších lidu.
48. Ten pak, jenž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhožťkoli políbím, ten jest; držtež jej.
49. A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, ^a políbil jej.
50. I řekl jemu Ježíš: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili a ruce vztáhli na Ježíše a jali ho.
51. A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv ^služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
52. Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo °všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
53. Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů?
54. Ale kterak by se pak naplnila °Písma, kteráž svědčí, že tak =musí býti?
55. V tu hodinu °řekl Ježíš k zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
56. Ale °toto se všecko stalo, aby se naplnila Písma prorocká. Tedy učedlníci =všickni opustivše ho, utekli.
57. A oni javše Ježíše, °vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdežto zákoníci a starší byli se sešli.
58. Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl všeho toho konec.
59. Přední pak kněží °a starší a všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
60. I nenalezli. A ačkoli mnozí falešní svědkové přistupovali, však nenalézali. Naposledy pak přišli ^dva falešní svědkové,
61. A řekli: Tento jest pověděl: °Mohu zbořiti chrám Boží a ve třech dnech zase jej ustavěti.
62. A °povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš? Což pak tito proti tobě svědčí?
63. Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl k němu: Zaklínám ^tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
64. Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho °času uzříte Syna člověka sedícího ~na pravici moci Boží a přicházejícího na oblacích nebeských.
65. Tedy nejvyšší kněz ^roztrhl roucho své, a řekl: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
66. Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: °Hodenť jest smrti.
67. Tedy ^plili na tvář jeho a pohlavkovali jej; °jiní pak hůlkami jej bili,
68. Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
69. Ale ^Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
70. On pak ^zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
71. A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná děvečka. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
72. A on opět ^zapřel s přísahou, řka: Neznám toho člověka.
73. A po malé chvíli přistoupili blíže, kteříž tu stáli, i řekli Petrovi: ^Jistě i ty z nich jsi, neb i řeč tvá známa tebe činí.
74. Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
75. I °rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Že prve než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.