DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Matouš
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 [Následující]

Kapitola 27.

O oběšení se Jidášovu, 11. a o ukřižování, 57. i o pohřbu Páně.

1. A když bylo °ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu =proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.

°Mk 15,1;J 18,28;[L 22,66];=Ž 2,2

2. I svázavše jej, vedli, °a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.

°Sk 3,13;L 23,1

3. Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,

4. Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty ^viz.

[^Sk 18,15]

5. A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a °odšed, oběsil se.

°2S 17,23;Sk 1,18

6. A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.

7. A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.

8. Protož nazváno jest pole to ^pole krve, až do dnešního dne.

[^Sk 1,19]

9. A tehdy naplnilo se °povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,

°Za 11,[12].13;[Jr 32,9n]

10. A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.

11. Ježíš pak °stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.

°Mk 15,2;L 23,3;J 18,33

12. A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic °neodpověděl.

°Iz 53,7

13. Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?

14. Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.

15. Měl ^pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.

[^]Mk 15,6;L 23,17;J 18,39

16. I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.

17. Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?

18. Neboť věděl, že jej z závisti vydali.

19. A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.

20. Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za °Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.

°Sk 3,14;[Mk 15,11;L 23,18;J 18,40]

21. I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.

22. Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.

23. Vladař pak řekl: I což ^jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.

[^Mk 15,14]

24. A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ^ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.

[^Dt 21,6]

25. A odpověděv všecken lid, řekl: Krev °jeho na nás i na naše syny.

°Sk 5,28

26. Tedy ^propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.

[^]Mk 15,15;L 23,25

27. Tedy °žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou ^rotu.

°Mk 15,16;J 19,1;[^18,3.12]

28. A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.

29. A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.

30. A ^plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.

[^26,27]

31. A když se mu ^naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.

[^Mk 15,20L 23,26]

32. A vyšedše, nalezli ^člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.

[^Mk 15,21;L 23,26]

33. I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,

Mk 15,22;L 23,33;J 19,17

34. Dali mu °píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.

°Ž 69,22

35. Ukřižovavše pak jej, °rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se =naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.

°Mk 15,24;J 19,23.[24];=Ž 22,19

36. A sedíce, ostříhali ho tu.

37. I °vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.

°Mk 15,26;L 23,38;J 19,19

38. I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden °na pravici a druhý na levici.

°Iz 53,12;[L 23,33]

39. Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, °ukřivujíce hlav svých,

°Ž 22,8;109,4;Mk 15,29;L 23,35

40. A říkajíce: Hej, ty jako ^rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.

[^26,61]

41. Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:

42. Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.

43. Doufalť °v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.

°Ž 22,9

44. Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, ^utrhali jemu.

[^L 23,39]

45. Od šesté pak °hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.

°Mk 15,33;L 23,44

46. A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, °Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?

°Ž 22,2;[Mk 15,34;Žd 5,7]

47. A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.

48. A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, °naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.

°Mk 15,36;J 19,29;[Ž 69,22;L 23,36]

49. Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.

50. Ježíš pak opět ^volaje hlasem velikým, vypustil duši.

[^Mk 15,37;L 23,46;J 19,30]

51. A aj, °opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

°L 23,45;[Ex 26,31;2Pa 3,14]

52. A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.

53. A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.

54. Tedy centurio ^a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.

[^Mk 15,39;L 23,47]

55. Byly také tu ^ženy mnohé, zdaleka ~se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,

[^L 8,2;~Ž 38,12]

56. Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.

57. A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem °Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.

°Mk 15,43;L 23,50;J 19,38

58. Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.

59. A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v ^plátno čisté,

[^L 23,53]

60. A vložil do svého ^nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.

[^Iz 53,9]

61. A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.

62. Druhého pak dne, kterýž byl po ^velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,

[^Mk 15,42;L 23,54]

63. Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten ^svůdce řekl, ještě živ jsa: Po °třech dnech vstanu.

°16,21;17,23;20,19;Mk 8,31;10,34;L 9,22;18,33;24,7;[Mt 16,12;^J 7,12]

64. Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.

65. Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.

66. A oni šedše, osadili hrob strážnými, ^zapečetivše kámen.

[^Dn 6,17]


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Matouš