Ti, kteříž ne podle těla, ale podle Ducha chodí, vysvobozeni jsou od odsouzení, 17. a ti spolu s Kristem trpíce, 18. budoucí slávy bezpečně, 23. ačkoli ne bez truchlivého lkání, očekávají.
1. A protož ^neníť již žádného odsouzení těm, ~kteříž jsou v Kristu Ježíši, totiž ÷nechodícím podle těla, ale podle Ducha.
2. Nebo ^zákon Ducha života v Kristu Ježíši, °vysvobodil ~mne od zákona hřícha a smrti.
3. Nebo °seč nemohl býti Zákon, byv ~mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v ÷podobnosti těla hřícha, a to příčinou =hřícha, odsoudil hřích na těle,
4. Aby ^spravedlnost Zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podle těla, ale podle Ducha.
5. Ti °zajisté, kteříž jsou ^podle těla živi, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž jsou živi podle Ducha, oblibují to, což jest Ducha.
6. Nebo smýšlení těla jest smrt, smýšlení pak Ducha život a pokoj,
7. Protože smýšlení těla jest nepřátelské Bohu; nebo Zákonu Božímu není poddáno, a aniž hned může býti.
8. Protož ti, kteříž ^jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9. Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž ^Duch Boží ~přebývá v vás. Jestližeť pak kdo ÷Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10. A jest-liť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11. Jestližeť pak ^Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, přebývá ~v vás, ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, °obživí ÷i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12. A takž tedy, bratří, ^dlužníciť jsme ne tělu, abychom podle těla živi byli.
13. Nebo ^budete-li podle těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14. Nebo ^kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15. Nepřijali jste ^zajisté °Ducha služby opět k ~bázni, ale =přijali jste Ducha ÷synovství, v němžto voláme Abba, totiž *Otče.
16. A °tenť Duch ^osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17. A jestliže ^synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, °však tak, jestliže spolu s ním trpíme, ÷abychom spolu i oslaveni byli.
18. Nebo tak za to mám, že °nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se ~zjeviti má na nás.
19. Nebo pečlivé očekávání všeho stvoření očekává žádostivého zjevení synů Božích.
20. Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21. V naději, že i ono vysvobozeno bude od služby porušení a přivedeno v svobodu slávy synů Božích.
22. Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká a spolu ku porodu pracuje až posavad,
23. A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť také sami v sobě lkáme, zvolení ^synů Božích očekávajíce, a tak vykoupení těla našeho.
24. Nebo ^nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25. Pakli čehož nevidíme, ^toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26. Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. °Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten ~Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27. Ten pak, °kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podle Boha prosí za svaté.
28. Vímeť pak, že ^milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podle ~uložení jeho povoláni jsou.
29. Nebo kteréž předzvěděl, ty ^i předzřídil, aby byli ~připodobněni obrazu Syna jeho, aby tak on byl ÷prvorozený mezi mnohými bratřími.
30. Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31. Což tedy díme k tomu? °Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32. Kterýž ani °vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí ~nedal?
33. Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? °Bůh jest, jenž ospravedlňuje.
34. Kdo jest, ^ješto by je odsoudil? Kristus jest, kterýž umřel za ně, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na ~pravici Boží jest, kterýž také i ÷oroduje za nás.
35. A protož kdo ^nás odloučí od lásky Kristovy? Zdali zarmoucení, aneb úzkost, nebo protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36. Jakož °psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37. Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38. Jist jsem ^zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani ~nastávající věci, ani budoucí,
39. Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od ^lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.