Oznamuje, kterak se s apoštoly Páně a na čem v Jeruzalémě snesl, 11. jak cestami Božími přímými šel, i Petra k nim napravoval, 15. a za tím sumu evangelium Kristova, i té své epištoly kratičce předložil.
1. Potom po ^čtrnácti letech opět vstoupil jsem ~do Jeruzaléma s Barnabášem, pojav s sebou i Tita.
2. Vstoupil jsem pak podle ^zjevení, a vypravoval jsem jim evangelium, kteréž káži mezi pohany, a zvláště pak znamenitějším, abych snad nadarmo neběžel nyní i prve.
3. Ale ani ^Titus, kterýž se mnou byl, pohan byv, nebyl přinucen obřezati se,
4. Totiž pro podešlé falešné ^bratří, kteříž se byli vloudili k vyšpehování svobody naší, kterouž máme v Kristu Ježíši, aby nás v službu podrobili.
5. Kterýmžto ani na chvilku neustoupili jsme a nepoddali se, aby pravda evangelium zůstala u vás.
6. Od těch pak, kteříž se zdadí něco býti, nic mi není přidáno, ač jací jsou někdy byli, mně potom nic není, Bůhť °osoby člověka nepřijímá; ti, pravím, kteříž se něco zdadí býti, nic mi nepřidali.
7. Nýbrž naodpor, když uzřeli, že jest mi ^svěřeno evangelium, abych je kázal neobřezaným, jako i Petrovi mezi Židy,
8. (Nebo ten, ^kterýž mocný byl skrze Petra z strany apoštolství mezi Židy, byl ~mocný i skrze mne mezi pohany,)
9. A poznavše milost mně danou, Jakub a ^Petr a Jan, kteříž se zdadí sloupové býti, podali svých ~pravic mně a Barnabášovi na tovaryšství, abychom my mezi pohany a oni mezi Židy kázali.
10. Toliko napomenuli, ^abychom na chudé pamatovali, °což jsem se i činiti snažoval.
11. A když byl přišel ^Petr do Antiochie, zjevně jsem jemu odepřel; hoden zajisté byl trestání.
12. Nebo prve nežli jsou přišli někteří od Jakuba, jídal s pohany, a když přišli, ucházel a odděloval se od nich, boje se těch, kteříž byli z Židovstva.
13. A spolu s ním v tom pokrytství byli i jiní Židé, takže i Barnabáš uveden byl v jejich pokrytství.
14. Ale já uzřev, že ^nesprostně chodí v pravdě evangelium, ~řekl jsem Petrovi přede všemi: Poněvadž ty jsa ÷Žid, pohansky živ jsi, a ne Židovsky, proč pohany k Židovskému způsobu vedeš?
15. My °přirození Židé, a ne ~pohané hříšní,
16. Vědouce, že °nebývá člověk ospravedlněn z skutků Zákona, ale skrze víru v Jezukrista, i my v Krista uvěřili jsme, abychom ospravedlněni byli z víry Kristovy, a ne z skutků Zákona, =protože nebude ospravedlněn z skutků Zákona žádný člověk.
17. Jestliže pak hledajíce ^ospravedlněni býti v Kristu, nalézáme se i my hříšníci, tedy jest Kristus služebník hřícha? Nikoli.
18. Nebo budu-li to, což jsem zbořil, opět zase vzdělávati, přestupníkem sebe činím.
19. Já zajisté skrze ^Zákon Zákonu umřel jsem, °abych živ byl Bohu.
20. S Kristem ^ukřižován jsem. Živť jsem pak již ne já, ale ~živ jest ve mně Kristus. Že pak nyní živ jsem v těle, u víře Syna Božího živ jsem, kterýžto ÷zamiloval mne a °vydal sebe samého za mne.
21. Nepohrdámť tou milostí Boží. Nebo jestližeť jest z Zákona spravedlnost, tedyť jest Kristus nadarmo umřel.