DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Marek
Kapitola: [Předchozí] 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 [Následující]

Kapitola 5.

Ďábelník uzdraven; 11. stádo vepřů v moři ztonulo; 25. žena od nemoci své uzdravena; 35. dcera Jairova vzkříšena.

1. Tedy přeplavili se přes moře do krajiny Gadarenských.

2. A jakž vyšel z lodí, hned se s ním potkal člověk z hrobů, ^maje ducha nečistého.

Mt 8,28;L 8,26.27.[^29]

3. Kterýž bydlil v hrobích, a aniž ho kdo již mohl řetězy svázati,

4. Nebo často jsa pouty a řetězy okován, polámal řetězy a pouta roztrhal, a žádný nemohl ho zkrotiti.

5. A vždycky ve dne i v noci na horách a v hrobích byl, ^křiče a tepa se kamením.

[^1Kr 18,28]

6. Uzřev pak Ježíše zdaleka, běžel ^a poklonil se jemu,

[^3,11;L 8,28]

7. A křiče hlasem velikým, řekl: Co jest ^tobě do mne, Ježíši, Synu Boha nejvyššího? Zaklínám tě skrze Boha, abys mne netrápil.

[^1,24;Mt 8,29]

8. (Nebo pravil jemu: Vyjdiž, duchu nečistý, z člověka tohoto.)

9. I otázal se ho: Jakť říkají? A on odpovídaje, řekl: Množství jméno mé jest, neb jest nás mnoho.

10. I prosil ho velmi, aby jich nevyháněl z té krajiny.

11. Bylo pak tu při horách stádo vepřů veliké pasoucích se.

Mt 8,30

12. I prosili ho všickni ti ďáblové, řkouce: Pusť nás do vepřů, ať do nich vejdeme.

L 8,32

13. I povolil jim hned Ježíš. A vyšedše duchové nečistí, vešli do vepřů. I běželo to stádo s vrchu dolů do moře, (a bylo jich ke dvěma tisícům,) i ztonuli v moři.

14. Ti pak, kteříž ty vepře pásli, utekli a oznámili to v městě i ve vsech. I vyšli lidé, aby viděli, co je se to stalo.

15. I přišli k Ježíšovi, a uzřeli toho, kterýž byl trápen od ďábelství, an sedí, odín jsa a maje zdravý rozum, toho totiž, kterýž měl tmu ďáblů. I báli se.

16. A kteříž to viděli, vypravovali jim, kterak se stalo tomu, kterýž měl ďábelství, i o vepřích.

17. Tedy ^počali ho prositi, aby odšel z krajin jejich.

L 8,37;Sk 16,39;[^Mt 8,34]

18. A když vstoupil na lodí, prosil ho ten, kterýž trápen byl od ďábelství, aby byl s ním.

19. Ježíš pak nedopustil mu, ale řekl jemu: Jdi k svým do domu svého, a zvěstuj ^jim, kterak jest veliké věci učinil tobě Hospodin, a slitoval se nad tebou.

[^Ž 116,10.17;L 8,391Tm 1,13]

20. I odšel, a počal ohlašovati v krajině Desíti měst, kterak veliké věci učinil mu Ježíš. I divili se všickni.

21. A když se přeplavil Ježíš na lodí zase na druhou stranu, sšel se k němu zástup mnohý. A on byl u moře.

22. A aj, °přišel jeden z knížat školy Židovské, jménem Jairus, a uzřev jej, padl k nohám jeho,

°Mt 9,18;L 8,41

23. A velmi ho prosil, řka: Dcerka má skonává. Prosím, pojď, vlož na ni ruce, aby uzdravena byla, a budeť živa.

24. I šel s ním, a zástup mnohý šel za ním, i tiskli jej.

25. (Tedy žena jedna, kteráž tok krve měla dvanácte let,

Lv 15,25

26. A mnoho byla trápena od mnohých lékařů, a vynaložila všecken statek svůj, a nic jí bylo neprospělo, ale vždy se hůře měla,

Mt 9,20;L 8,43

27. Uslyšavši o Ježíšovi, přišla v zástupu pozadu, a dotkla se roucha jeho.

28. Neb řekla byla: Dotknu-li se jen roucha jeho, uzdravena budu.

29. A hned přestal jest krvotok její, a pocítila na těle, že by uzdravena byla od ^neduhu svého.

[^34]

30. A hned Ježíš poznav ^sám v sobě, že jest moc vyšla z něho k uzdravení, obrátiv se v zástupu, řekl: Kdo se dotekl roucha mého?

[^L 6,19;8,46;J 1,16]

31. I řekli mu učedlníci jeho: Vidíš, že tě zástup tiskne, a pravíš: Kdo se mne dotekl?

32. I hleděl vůkol, aby ji uzřel, která jest to učinila.

33. Ta pak žena s bázní a s třesením, věduci, co se stalo při ní, přistoupila a padla před ním, a pověděla mu všecku pravdu.

34. On pak řekl jí: Dcero, °víra tvá tě uzdravila, jdiž u pokoji, a buď zproštěna od trápení svého.)

°L 7,50;[Mk 10,52;Mt 9,22]

35. A °když on ještě mluvil, přišli někteří z domu knížete školy, řkouce: Dcera tvá umřela, proč již zaměstnáváš Mistra?

°L 8,49

36. Ježíš pak, hned jakž uslyšel to, což oni mluvili, řekl knížeti školy: Neboj se, toliko věř.

37. I nedal žádnému za sebou jíti, jediné Petrovi, Jakubovi a Janovi, bratru Jakubovu.

38. I °přišel do domu knížete školy, a viděl tam hluk, ano plačí a kvílí velmi.

°Mt 9,23;L 8,51

39. I všed tam, řekl jim: Co se bouříte a plačete? Neumřelať jest děvečka, ale °spí.

°J 11,11;[Mt 9,24;L 8,52]

40. I ^posmívali se jemu. °On pak vyhnav všecky, pojal toliko otce a matku děvečky, a ty, kteříž s ním byli, i všel tam, kdež děvečka ležela.

°2Kr 4,33;[^Gn 18,12]

41. A vzav ruku děvečky, řekl jí: Talitha kumi, jenž se vykládá: ^Děvečko, (toběť pravím,) vstaň.

[^L 7,14;J 5,8Sk 9,40]

42. A °hned vstala děvečka, a chodila; nebo byla ve dvanácti letech. I zděsili se divením převelikým.

°Sk 9,40

43. A přikázal jim pilně, aby žádný o tom nezvěděl. I rozkázal jí dáti jísti.


Předchozí <-- kapitola --> Následující
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Marek