Podobenství rozsevače předložil Pán zástupům, 36. a po kázání plavil se přes moře, kteréž se zbouřilo, 39. ale Pán jsa vzbuzen, slovem větry spokojil.
1. A opět počal Ježíš učiti °u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2. I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3. Slyšte. Aj, vyšel ^rozsevač, aby rozsíval.
4. I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5. A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6. A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7. A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8. Jiné pak padlo ^v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak ~stý.
9. I pravil jim: Kdo ^má uši k slyšení, slyš.
10. A když pak byl sám, tázali °se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11. I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12. Aby °hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13. I dí jim: Neznáte °podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14. Rozsevač, ^ten slovo rozsívá.
15. Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16. A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17. Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18. A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19. Ale °pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá.
20. Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21. Dále pravil jim: Zdali °rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22. Nebo °nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23. Jestliže kdo má ^uši k slyšení, slyš.
24. I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou °měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25. Nebo °kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26. I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27. A °spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28. Nebo sama ^od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29. A když sezrá úroda, ihned ^přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30. I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31. Jest jako zrno ^horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32. Ale když vsáto bývá, roste, a ^bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33. A °takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34. A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35. I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36. A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37. Tedy stala se ^bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38. A on zzadu na lodí ^spal na podušce. I ~zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic ÷nedbáš, že hyneme?
39. I ^probudiv se, ~přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40. I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte ^víry?
41. I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr ^i moře poslouchají jeho?