Jakož ne všickni Židé zavrženi, 3. tak pohané ne všickni zahrnuti, 17. protož potřebí bázně Boží a pokory. 33. Nebo Bůh jakož v své milosti tak i spravedlnosti jest nestihlý.
1. Protož pravím: °Zdali jest Bůh zavrhl lid svůj? Nikoli; nebo i já ~Izraelský jsem, z semene ÷Abrahamova, z pokolení Beniaminova.
2. Nezavrhlť jest Bůh lidu svého, kterýž předzvěděl. Zdali nevíte, co Písmo praví o Eliášovi? Kterak se modlí Bohu proti lidu ^Izraelskému řka:
3. Pane, °proroky tvé zmordovali a oltáře tvé rozkopali, já pak zůstal jsem sám, a i méť duše hledají.
4. Ale co jemu dí odpověd Boží? Pozůstavil jsem sobě sedm tisíců mužů, kteříž neskláněli kolen před Bálem.
5. Takť i nyní ^ostatkové podle vyvolení jdoucího z pouhé milosti Boží zůstali,
6. A poněvadž z °milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek.
7. Což tedy? Čeho hledá Izrael, toho jest nedošel, ale vyvolení došli toho, jiní pak zatvrzeni jsou,
8. (Jakož psáno °jest: Dal jim Bůh ducha zkormoucení, oči, aby neviděli, a uši, aby neslyšeli,) až do dnešního dne.
9. A David °dí: Budiž jim stůl jejich osidlem a pastmi a pohoršením i spravedlivým odplacením.
10. Zatmětež se oči jejich, ať nevidí, a hřbet jejich vždycky shýbej.
11. A z toho pravím: Tak-liž jsou pak Židé klesli, aby docela padli? Nikoli, ^ale jejich klesnutím spasení ~přiblížilo se pohanům, aby je tak Bůh k závidění přivedl.
12. A poněvadž pak jejich pád jest bohatství světa a zmenšení jejich jest bohatství pohanů, ^čím více plnost jich?
13. Vámť zajisté pravím °pohanům, jelikož jsem já ^apoštol pohanský, přisluhování mé oslavuji,
14. Zda bych jak k ^závidění vzbuditi mohl ty, jenž jsou tělo mé, a k spasení přivésti aspoň některé z nich.
15. Nebo kdyžť zavržení jich jest smíření světa, co pak bude zase jich přijetí, než život z mrtvých?
16. Poněvadž prvotiny svaté jsou, takéť svaté jest i těsto; a jest-liť kořen svatý, tedy i ratolesti.
17. Žeť jsou pak ^některé ratolesti vylomeny, a ty, byv planou olivou, vštípen jsi místo nich a učiněn jsi účastník kořene i tučnosti °olivy.
18. Proto ty se nechlub proti ratolestem. Pakli se chlubíš, věz, že ne ty kořen neseš, ale kořen tebe.
19. Pakli díš: Vylomeny jsou ratolesti, abych já byl vštípen,
20. Dobře pravíš. Pro nevěru ^vylomeny jsou, ale ty věrou stojíš. Nebudiž vysokomyslný, ~ale boj se.
21. Nebo poněvadž Bůh ^ratolestem přirozeným neodpustil, věz, žeť by ani tobě neodpustil.
22. A protož viz dobrotivost i zuřivost Boží. K těm zajisté, kteříž padli, zuřivost, ale k tobě dobrotivost, ač ^budeš-li trvati v dobrotě. Sic jinak i ty vyťat budeš.
23. Ano i oni, jestliže nezůstanou v nevěře, zase vštípeni budou. °Mocenť jest zajisté Bůh zase vštípiti je.
24. Nebo poněvadž ty vyťat jsi z přirozené plané olivy a proti ^přirození vštípen jsi v dobrou olivu, čím více pak ti, kteříž podle přirození jsou z dobré olivy, vštípeni budou v svou vlastní olivu.
25. Neboť nechci, bratří, abyste nevěděli tohoto tajemství, (abyste nebyli sami u sebe moudří,) že zatvrdilost tato zčástky přihodila se Izraelovi, °dokudž by nevešla plnost pohanů.
26. A takť ^všecken Izrael spasen bude, jakož ~psáno jest: °Přijde z ÷Siona vysvoboditel a odvrátíť bezbožnosti od Jákoba.
27. A °tatoť bude smlouva má s nimi, když ~shladím hříchy jejich.
28. A tak s strany evangelium jsouť nepřátelé pro vás, ale podle vyvolení jsou milí pro otce svaté.
29. Darů ^zajisté svých a povolání Bůh nelituje.
30. Nebo °jakož i vy někdy jste nebyli poslušni Boha, ale nyní milosrdenství jste došli pro jejich nevěru,
31. Tak i oni nyní neuposlechli, aby pro učiněné vám milosrdenství i oni také milosrdenství dosáhli.
32. Zavřel zajisté ^Bůh všecky v nevěře, aby se ~nade všemi smiloval.
33. Ó hlubokosti ^bohatství i moudrosti i umění Božího! Jak jsou ~nezpytatelní soudové jeho a nevystižitelné cesty jeho!
34. Nebo °kdo jest poznal mysl Páně? Aneb kdo jemu ~radil?
35. Nebo kdo °prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
36. Nebo z °něho a ~skrze něho a ÷v něm jsou všecky věci, *jemuž =sláva na věky. Amen.