VÁHY, MINCE, MÍRY A ČAS.

VÁHY.

V bibli se uvádějí tyto váhy:

• 1 gera = 0.8g
• 20 ger = 1 lot = 16g
• 60 lotů = 1 libra = 960g
• 60 liber či min = 1 hřivna neb centnéř (talent) = 58 kg.

Kraličtí překládají "gera" : haléř (Lv 27,25;Nu 3,47) a peníz (Ex 30,13;Nu 18,16;Ez 45,12).

• 1 peníz platil devět malých
• 1 lot (sikl) platil okolo půl tolaru.

Slovo lot je přeloženo jako váha u Am 8,5 (přivětšovali váhy).

MINCE.

Za vlády Daria Hystaspa Perského (521-485 př. Kr.) byly raženy první mince dareikony nebo darkony s podobou krále klečícího s lukem v jedné a šípem v druhé ruce. O těchto je zmínka u Ezd 8,27 (Kraličtí překládají drachma) a 1Pa 29,7 (Kral.: zlatý). Tyto mince, váha asi 8g, byly běžným platidlem na Východě až do doby Alexandra Velikého. Kromě toho se mluví o drachmě v Ezd 2,69,Neh 7,70-72, kde však jde pravděpodobně o peníz jiný (darkemonim).

Po rozdělení Alexandrovy říše byli Židé v područí Ptolemeovců a Seleukovců a užívali mincí egyptských i fénických, tetradrachem a didrachem i drachem, jež rovnaly se šekelu, půlšekelu a čtvrtšekelu.

Šimon Makabejský dosáhl svolení raziti mince vlastní (1Mak 15,6). Razil šekely a půlšekely ve stříbře a šestinu šekele v bronzu. Později i Herodovci razili své mince, na konec s obrazem císařovým.

V Novém Zákoně je řeč o těchto mincích:

• Denár, "denní peníz", hodnota průměrné denní mzdy dělníka, je asi 4g stříbra (Mt 18,28). Rovnal se drachmě. Kraličtí překládají "peníz" (jednou u Mk 6,37: groš).
• Assarion: 1/16 denáru = penízek (Mt 10,29;L 12,6).
• Kodrantes: (quadrans = čtvrtka) = asi 1/4 assaria (Mt 5,26: haléř, Mk 12,42: čtvrtá částka peníze).
• Lepton: = 1/2 kondrantu. Kraličtí překládají "šart" (Mk 12,42;L 21,2) a haléř (L 12,59). Tyto tři druhy peněz byly mince bronzové.
• Stater: čtyřdrachma rovnala se šekelu stříbra (Mt 17,27: groš). Téže hodnoty jest stříbrný (Mt 26,15).
• Dvoudrachma (Mt 17,24: plat) = 1/2 šekelu.
• Drachma (L 15,8.9: groš) = 1/4 šekelu (viz denár).
• Mina = 100 denárů. Váha kol. 500g (L 19,13: hřivna).
• Talent = hřivna = 60 minám nebo 6000 denárů, t.j. 1500 šekelů (Mt 18,24).

MÍRY DUTÉ.

1 log (mírka) (Lv 14,10.12.15.21.24) přibližně ............0,3 l
4 mírky = 1 káb (2Kr 6,25) ................................1,2 l
3 káby = 1 hin (Ex 29,40) .................................3,6 l
2 hin = 1 seách (Gn 18,6;1S 25,18;1Kr 18,32 a 2Kr 7,1.16.18).
Kraličtí překládají slovem "míra" .........................7,2 l
3 míry = 1 efi neb bat (láka) ............................21,6 l
10 efi = 1 chomer (Lv 27,16) nebo kor .....................216 l
1 gomer = 1/10 efi (Ex 16,16.18.22.32.33.36).

 Efi je míra pro věci sypké, bat pro tekuté.

Kraličtí překládají "log" slovem "mírka"; hin v Lv 19,36 slovem "pinta", seách slovem "míra". Místo efi mají též korec (Dt 25,14), nebo měřice (Sd 6,19), nebo též pouze míra (Dt 25,15;Př 20,10;Mi 6,10). Slovem "míra" je přeloženo též chomer (kor) v Nu 11,32;1Kr 4,22;5,11;2Pa 2,10;27,5;Ezd 7,22."Bat" překládají slovem "tuna" (1Kr 7,26;2Pa 4,5;L 16,6.), slovem "láka" (= kožená nádoba, 2Pa 2,10), slovem "míra" (1Kr 7,38), slovem "sud" (Ezd 7,22) a slovem "lahvice" (Iz 5,10). Kor (chomer) je přeloženo jako korec u L 16,7. Měřice (Mt 13,33;L 13,21) odpovídá 1 seách; míra u J 2,6 rovná se asi 1 batu. Měřice (Choinix) v Zj 6,6 rovná se asi 1 l.

Kraličtí udávají obsah jednotlivých měr takto:

• 1 mírka (log) = asi šest škořepin vaječných;
• 1 káb = míra, beroucí v se tak mnoho, co by se vešlo do čtyřmecítma (24) škořepin;
• 1 hin byla asi v pintu;
• 1 míra (seách) je třetí částka efi,
• 1 efi byla míra as v korec;

• gomer je česká čtvrtce nebo asi tři pinty;
• bat = asi devět pinet;
• chomer = míra asi ve dva korce.

MÍRY DÉLKOVÉ.

• 1 loket byl 2 pídě nebo 6 dlaní (pěstí, čtyř prstů šíře) = 24 palců.
  Římský loket měřil půl druhé stopy, t.j. asi 64 cm (Ez 40,5),
• 1 prut = 6 loket = 3,3 m.
• 1 hon (stadion) = 300 loktům, t.j. asi 192 m.
• 1 římská míle = 1000 kroků, t.j. 1,5 honu.
• Cesta jednoho dne sobotního rovnala se 2000 loket = 969 m.

ČAS.

Ve St. Z. máme zmínku o hodině v Dn 3,6, a o slunečních hodinách 2Kr 20,9. Noc dělila se na první bdění do půlnoci (Pl 2,19); prostřední bdění do 3 hod. (Sd 7,19) a jitřní bdění (Ex 14,24).

V N. Z. byla čtyři bdění a to: první od 18-21 hod. (večer), druhé od 21-24 hod. (půlnoc), třetí od 24-3 hod. (když kohouti zpívají) a čtvrté od 3-6 hod. (ráno). Mk 13,35;L 12,38;Mt 14,25.

"Jakož noc každou na čtvero rozdělovali, a ty díly bděním nazývali, tak podobně, ačkoli tam každý den dvanáct hodin míval (J 11,9), avšak čas ten dvanácti hodin (Mt 20,1n) na čtvero rozdělován, a každý ten díl hodinou nazýván býval; každý pak ten díl jméno své měl od hodiny, od níž se začínal. Nebo první díl dne začínaje se od první hodiny, slul první hodina. Druhý díl dne od třetí hodiny na den počátek svůj bera, nazýván byl třetí hodinou; třetí pak díl dne původ svůj od šesté hodiny maje, sloul hodina šestá, a čtvrtý díl dne začátek od deváté hodiny bera, devátou hodinou byl jmenován."

Týden měl sedm dní.

Dni v týdnu názvů nemají, ale uvádějí se čísly. První den po sobotě je naše neděle. Kraličtí tohoto názvu užili v 1K 16,2 (v každou neděli), ale ve výkladu na okraji poznamenávají: v každý den po sobotě.

Měsíc počítal se podle běhu měsíce (luny) a měl 29 neb 30 dní. Rok měl dvanáct měsíců a poněvadž se rok zase počítal podle slunce (365 dní), vždy několik dní zbývalo. Aby se tento přebytek vyrovnal, byl snad každý třetí rok o měsíc delší, čítal tedy třináct měsíců. Tento měsíc je zván Ve Adar.

Měsíce jsou v bibli uváděny čísly neb názvy. Pořadí je toto:

Číslo Název        Odpovídá
měs.: měsíce:      našemu:

 1  Abib (Nisan)   březen-duben
 2  Ziv            duben-květen
 3  Siban          květen-červen
 4  Tamuz          červen-červenec
 5  Ab             červenec-srpen
 6  Elul           srpen-září
 7  Tišri (Etanim) září-říjen
 8  Bul            říjen-listopad
 9  Kislev         listopad-prosinec
10  Tebet          prosinec-leden
11  Šebat          leden-únor
12  Adar           únor-březen

"Abib má jméno od klasu, protože v oněch horčejších krajinách již okolo tohoto měsíce bývali klasové na obilí. Protož někteří vykládají: měsíce nového obilí." Toho měsíce začínali již žíti. Kaldejsky slove Nisan. Zima začínala od měsíce devátého (Jr 36,22) a trvala asi do měsíce jedenáctého.

Hlavní slavnosti výroční (svátky) byli tři:

• Slavnost fáze a přesnic (Ex 23,14;Lv 23,5;Dt 16,1) na památku vyjití z Egypta. Slavnost přesnic se nazývá proto, že jedli za sedm dní přesné (nekvašené) chleby; jinak též velikanoc. Svátky tyto byly od 14. měsíce Abib (Nisan).

• Sedm týdnů po velikonoci byla slavnost žně neb prvotin (Lv 23,15;Dt 16,9), jinak též slavnost téhodnů, letnice.

• Slavnost stánků neb sklizení (Lv 23,34;Dt 26,13) patnáctého dne měsíce sedmého, tedy na podzim, když se ovoce, víno a všechny úrody země shromažďovaly. Slavnost stánků se jmenuje proto, že o těchto svátcích zůstávali sedm dní ve staních na památku toho, že tak bydlili na poušti.