Anděl slavný jednou nohou na zemi, druhou na moři stoje, volal. 4. Sedm hromů mluvilo. 7. On potom s přísahou jistý všech časů cíl osvědčil, 9. a knížky, kteréž v rukou držel, Janovi svatému snísti dal.
1. Viděl jsem jiného ^anděla silného, sstupujícího s nebe, oděného oblakem, a ~duha na hlavě jeho byla, a ÷tvář jeho jako slunce, a nohy jeho jako sloupové ohniví.
2. A v ruce své měl ^knížky otevřené. I postavil ~nohu svou pravou na moři a levou na zemi.
3. A volal hlasem velikým, jako by lev řval. A když dokonal volání, mluvilo sedm hromů hlasy své.
4. A když odmluvilo sedm hromů hlasy své, byl bych to psal. Ale slyšel jsem hlas s nebe řkoucí ke mně: Zapečeť to, co ^mluvilo sedm hromů, než nepiš toho.
5. Tedy ^anděl, kteréhož jsem viděl stojícího na moři a na zemi, pozdvihl ruky své k nebi,
6. A ^přisáhl skrze živého na věky věků, kterýž ~stvořil nebe i to, což v něm jest, a zemi i to, což na ní jest, a moře i to, což v něm jest, že již více času nebude.
7. Ale ^ve dnech hlasu sedmého anděla, když bude troubiti, ~dokonánoť bude tajemství Boží, jakož zvěstoval služebníkům svým prorokům.
8. A ten hlas, kterýž jsem byl slyšel s nebe, opět mluvil se mnou a řekl: Jdi, a vezmi ty knížky otevřené z ruky anděla, stojícího na moři a na zemi.
9. I šel jsem k andělu, a řekl jsem jemu: Dej mi ty knížky. I řekl mi: Vezmi, ^a požři je, a učiníť hořkost v břiše tvém, ale v ústech tvých budouť sladké jako med.
10. I vzal jsem knížky z ruky anděla, a požřel jsem je. I byly v ústech mých sladké jako med, ale když jsem je požřel, hořko mi bylo v břiše mém.
11. I dí mi: Musíš opět ^prorokovati lidem, a národům, a jazykům, i králům mnohým.