DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Judy
Kapitola: 1

Kapitola 1.

Napomíná svatý Judas věrných, aby učení apoštolského se přídržejíce, 3. o tu nejsvětější víru rytěřovali a v ní se jako i v svaté lásce vzdělávali, naději svou v Bohu, spasiteli svém, pokládajíce, 4. a mezi tím pilně vystříhá od bezbožných kacířů, ohavné jejich i smysly vyčítaje i skutky, 5. s připomínáním hrozných Božích nad nimi pomst.

1. Judas, ^Ježíše Krista služebník, ~bratr pak ÷Jakubův, posvěceným v Bohu Otci, a Kristu Ježíši zachovaným a k němu povolaným:

[^J 14,22;~Sk 1,13Mt 10,3]

2. Milosrdenství ^vám a pokoj i láska budiž rozmnožena.

[^2Pt 1,2]

3. Nejmilejší, všecku snažnost vynakládaje na to, abych vám psal o obecném spasení, musil jsem psáti, vás napomínaje, abyste statečně bojovali o víru, kteráž jest jednou dána svatým.

4. Neboť jsou podešli někteří lidé ^bezbožní, prve již dávno poznamenaní k tomu odsouzení; kteřížto milost Boha našeho přenášejí v chlipnost, a toho, kterýž jest sám Hospodin, Boha ~a Pána našeho Jezukrista zapírají.

[^Ř 9,22;Tt 1,16;2,121Pt 2,8;~2Pt 2,1]

5. Protož vidělo mi se vám to připomenouti, kteříž jednou již o tom víte, že když Pán lid svůj z země Egyptské vysvobodil, potom ^ty, kteříž nevěřící byli, zatratil.

[^Nu 14,29.3526,64.65]

6. A ty °anděly, kteříž neostříhali svého knížetství, ale opustili příbytek svůj, k soudu velikého toho dne vazbou věčnou pod mrákotou schoval.

°2Pt 2,4;[J 8,44]

7. Jako °Sodoma a Gomora, a okolní města, když podobným způsobem, jako i tito, v smilstvo se vydali a odešli po těle ~cizím, předložena jsou za příklad, pokutu ÷věčného ohně snášejíce.

°Gn 19,[23].24;L 17,29;2Pt 2,6;[Iz 1,9;Jr 20,16;Ez 16,49;~2Pt 2,10L 16,24]

8. Takéž ^podobně i tito, jako v hluboký sen pohřižení, tělo zajisté poskvrňují, panstvím pak pohrdají a důstojnosti se rouhají;

[^2Pt 2,10.11]

9. Ješto ^Michal archanděl, když s ďáblem odpor maje, hádal se o tělo Mojžíšovo, neodvážil se proti němu vynésti soudu zlořečení, °ale řekl: ~Ztresciž tě Pán.

°[~]Za 3,2;[^Dn 10,13;2Pt 2,11]

10. Tito °pak, čehož neznají, tomu se rouhají; a což od ^přirození znají, jako nerozumná hovada, v tom se poskvrňují.

°[^]2Pt 2,12

11. Běda jim, nebo cestou °Kainovou odešli, a ~poblouzením Balámovy mzdy po lakomství se vylili, a odporováním =Kóre ÷zahynuli.

°2Pt 2,15;[Gn 4,8];=Nu 16,1.[÷31;~22,5.7.21]

12. Tiť jsou na ^hodech vašich poskvrny, když s vámi hodují bezstoudně, sami se pasouce; jsouce jako °oblakové bez vody, jimiž vítr sem i tam točí, stromové uvadlí, neužiteční, dvakrát mrtví a vykořenění,

°2Pt 2,13].17

13. Vzteklé vody mořské, ^vymítajíce jako pěny svou mrzkost, hvězdy bludné, jimžto mrákota tmy ~zachována jest na věčnost.

[^Iz 57,20;~Ju 1,6]

14. Prorokoval pak také o nich sedmý od Adama ^Enoch, řka: Aj, Pán s svatými tisíci svými ~béře se,

[^Gn 5,18.21.22~Dt 33,2;Za 14,5]

15. Aby ^učinil soud všechněm a trestal všecky, kteříž by koli mezi nimi byli bezbožní, ze všech skutků bezbožnosti jejich, v nichž bezbožnost páchali, i ze všech ~tvrdých řečí, kteréž mluvili proti němu hříšníci bezbožní.

[^Mt 12,36;25,31~Mal 3,13]

16. Tiť jsou reptáci žalobní, podle žádostí ^svých chodíce, jejichž ~ústa mluví pýchu, pochlebujíce osobám některým pro svůj užitek.

[^Tt 3,3;~Ž 5,10]

17. Ale vy, nejmilejší, pamatujte na slova předpověděná od apoštolů Pána našeho Jezukrista.

18. Nebo jsou pověděli vám, °že v posledním času budou posměvači, podle svých bezbožných žádostí chodící.

°1Tm 4,1;[Sk 20,29;2Tm 3,1]

19. Toť jsou ti, kteříž se sami ^odtrhují, lidé ~hovadní, Ducha Kristova nemající.

[^Př 18,1;1K 2,14]

20. Ale vy, nejmilejší, vzdělávajíce se na té nejsvětější víře vaší, v Duchu svatém modléce se,

21. Ostříhejte se v lásce Boží, očekávajíce milosrdenství Pána našeho Jezukrista k věčnému životu.

22. A nad některými zajisté lítost mějte, rozeznání v tom majíce.

23. Jiné pak ^strašením k spasení přivozujte, jako z ohně je vychvacujíce, v nenávisti majíce i tu skrze tělo poskvrněnou sukni.

[^Fp 2,12;1Pt 1,17]

24. Tomu pak, kterýž mocen jest zachovati vás bez úrazu a postaviti před obličejem slávy své bez úhony s veselím,

25. Samému ^moudrému Bohu, Spasiteli našemu, budiž sláva a velebnost, císařství i moc, i nyní i po všecky věky. Amen.

[^Ř 16,27]
DÚLOS / Jednota bratrská / Bible Kralická / Nový Zákon - Obsah / Judy