I. O Kristově osobě, dvoje přirození, totiž Božské a lidské mající, čehož jisté a nepřemožené důvody klade.
II. O jeho úřadu neb práci, kterouž po tři léta a některý více měsíc konati ráčil, i o jeho smrti a vzkříšení. Tu pak Kristovu práci rozděluje na čas čtyř velikonocí, kteréž od jeho křtu až do jeho usmrcení přeběhly. Nebo co kázal i činil okolo první velikonoci (a tak prvního léta po svém křtu), to zavříno jest ve třech kapitolách předních. Co pak druhého léta úřadu svého při druhé velikonoci dobrého způsobil, to jest obsaženo dvěma kapitolami, totiž čtvrtou a pátou. Co se pak dálo od té druhé velikonoci až do třetí (a tak třetího léta úřadu Kristova), totéž pěkně jest vypsáno v kapitolách pěti: od 6. až do 10. neb raději 11. Při čtvrté pak velikonoci a tak při začátku čtvrtého léta po křtu svém, jaké milostné kázání i divy Pán činil i jak ohavně jest z světa sveden a slavně vzkříšen, to se pokládá v kapitolách jedenácti, od 10. až do konce.
Ačkoli pak evangelista tento spolu s jinými život i smrt Kristovu vypsal, avšak některé řeči i divy, od jiných evangelistů mlčením pominuté, připomíná. Řeči tyto jsou: Rozmlouvání s Nikodémem o rodu novém (kap. 3.), s Samaritánkou o vodě živé (kap. 4.), s Židy o uzdravení člověka od třidcíti a osmi let nemocného (kap. 5.), s zástupy o chlebu života (kap. 6.), s Židy v chrámě, kdež jim slepotu a zlost jejich vyčítá (kap. 8.), o dobrém Pastýři a ovcech (kap. 10.), s Martou o vzkříšení (kap. 11.), s učedlníky při večeři i po večeři poslední, obzvláštně o Duchu svatém (kap. 14., 15., 16.), modlitba za učedlníky i všecku církev svatou Otci obětovaná (kap. 17.), rozmlouvání s Tomášem o víře (kap. 20.), s Petrem o lásce (kap. 21.). Divové pak tito jsou: Divné vody v víno proměnění (kap. 2.), syna nějakému služebníku (kap. 4.) a člověka od třidceti osmi let nemocného uzdravení (kap. 5.), člověku od narození slepému zraku navrácení (kap. 9.), Lazara z mrtvých vzkříšení (kap. 11.), množství ryb polapení (kap. 21.).
Má kapitol 21.
Svědectví svatého Jana o pravém Božství i o člověčenství Krista Pána. 15. Svědectví též i Jana Křtitele o Beránku Božím Kristu Pánu, jehož předchůdce byl; 37. povolání učedlníků některých.
Svadba byla v Káni Galilejské, 13. Pán vyhnal penězoměnce z chrámu. 19. Smrt svou i vzkříšení figurně předpověděl.
Kristus Pán s Nikodémem rozmlouval o novém rodu. 22. I učedlníci Kristovi i Jan křtili. 25. Svědectví Jana Křtitele slavné o Kristu Pánu.
Rozmlouval Pán s Samaritánkou; 31. i s učedlníky; 40. a syna služebníka Herodesového uzdravil.
O uzdravení člověka nemocí těžkou třidceti osm let zbědovaného; 16. a o nesnázi, kterouž Pán měl pro ten dobrý skutek s Židy.
Kristus Pán nasytiv pěti chleby a dvěma rybičkami veliký zástup, 15. ušel před těmi, jenž jej Králem učiniti chtěli; 19. potom po moři se procházel; 25. za mořem pak zástupům vypravoval o chlebu nebeském; 42. nad čímž někteří z učedlníků jeho zhoršivše se, odstoupili od něho; 68. ale Petr s jinými vyznání učinil dobré.
Pán přišed tajně k svátku, 14. učil zjevně v chrámě. 15. Farizee přemáhal ku podivení mnohým. 25. Obecný lid pak rozličně a rozdílně o něm smyslili i mluvili, 45. ale učedlníci farizejští svědectví Pánu dobré vydali; 50. k čemuž se Nikodém přimluvil, farizeům nevděk.
O ženě popadené v cizoložstvu. 12. Svědectví pravé o Pánu, kdo by a co byl. 22. Židé se Pánem se hádajíce, rouhají se jemu, 59. a ukamenovati jej chtějí.
Slepý od narození jsa uzdraven ode Pána, 23. velikou nesnáz o to měl s farizeji.
O dobrém pastýři, 12. nájemníku, 16. ovčinci, 22. a o rozmlouvání Páně v síňci Šalomounově s Židy, 39. před nimiž potom ujíti musil.
Vzkřísil Pán Lazara. 46. Kněží pak a farizeové radu drželi proti Kristu Pánu; 55. ale on tajně ušel do města Efraim, 57. a oni na něj vydali mandát.
O pomazání mastí drahou noh Páně, 4. pročež Jidáš reptal. 12. O příjezdu Páně do Jeruzaléma, 20. příchodu Řeků, 28. hlasu s nebe slyšaném, 37. a o oslepeném i zatvrzeném srdci Židovském.
Kristus Pán umyv nohy učedlníků svých, 18. zrádce svého i slovem i skutkem oznámil, 34. a přikázání své nové o společném svatém milování vydal.
Pán za tou poslední večeří učedlníků svých mnohými řečmi i potěšoval i napomínal 16. a Ducha svatého příchod předpověděl.
Podobenství o vinném kmenu předložil Pán, 9. a k následování sebe 12. i k společnému milování přeutěšenými řečmi pilně i s pohrůžkou napomínal
Předpovídá Pán hrozná pokušení svým 6. a potěšuje jich 23. i napomíná k modlitbám.
Horlivá modlitba Krista Pána, kterouž k Otci svému milému za učedlníky své 20. i jejich potomky věrné činil.
Kristus pán do zahrady šel 6. a tam nepřátely své slovem porazil, 11. Petrovi nedal sebe brániti, 12. potom jatý veden k Annášovi, 24. k Kaifášovi, 26. kdež Petr Pána zapíral, 28. ale Pán veden odtud ku Pilátovi.
Pán ubičovaný 2. korunován, 3. posmíván, 16. na smrt odsouzen, 18. ukřižován, 20. umřel, 38. od Jozefa a Nikodéma mastmi vonnými pomazán 41. a pohřben.
Kristus Pán z mrtvých vstal, 14. a ukázal se Mariji 19. i apoštolům všechněm, 22. kterýmž, (napraviv je k víře pravé,) poselství své svěřil.
Opět ukázal se Pán sedmi učedlníkům při lovení ryb; 15. po jídle pak ptal se Petra po třikrát, miluje-li ho, potom mu beránky i ovce své, aby je pásl, poručil, 18. a způsob smrti jeho předpověděl.