I. kteréž máme znáti i jich požívati, a ty jsou dvoje největší dobrodiní Božská:
Má kapitol 6.
Kteréž v Kristu vyvolil Bůh Otec 6. k slávě své, 9. těm svaté evangelium zjevuje. 15. Z čehož se apoštol při Efezských i těšil, i hojnějšího osvícení a moci jim žádal.
Čehožkoli došli od Boha i Židé i pohané, to vše z pouhé milosti Boží pošlo. 13. Protož obojí tak v svaté lásce spojeni jsouce i Boha chváliti, 19. i na výborném gruntu vzděláni jsouce, růsti mají.
Že jest (od Boha k tomu zvláštně přistrojen byv) nestihlých bohatství Božích kazatelem učiněn, Pavel svatý osvědčiv, 13. napomíná Efezských k stálosti, 14. a za ně se Pánu Bohu, 20. i s díků činěním modlí.
Prosí, aby hodně v povolání svém, 4. v pravé jednotě víry zůstávajíce, chodili, 7. rozličných darů Božích k jedinému cíli, (jenž jest vzdělání těla Kristova), směřujících, dobře užívajíce, rostli, 17. tak aby se nový Kristův život na nich rozkošně stkvěl.
Velí apoštol Otce nebeského následovati, 3. všeliké bezbožnosti se varovati, 15. opatrně sobě počínati, 22. svaté lásky (jakž jeden každý podle stavu svého povinen jest) k bližnímu dokazovati.
Kterak by dítky k rodičům, 4. a rodičové k dítkám míti se měli, 5. a též i služebníci ku pánům, 9. a páni k služebníkům, 10. a všichni kterak by proti nepříteli ďáblu bojovati, i nad ním šťastně vítěziti měli, vyučuje.