O zvláštních zjeveních Božích, 7. svých pokušeních, pracech, 14. věrné upřímnosti, a tak důvodích apoštolství svého skrovně napsav, 20. navrhl jim, aby jeho příchodu v takovém způsobu čekali, z jakéhož by ani on ani oni zámutku míti nemusili.
1. Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a ^zjeveních Páně.
2. Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví,) kterýž ^byl vtržen až do třetího nebe.
3. A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ^ví),
4. Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.
5. Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, ^než toliko nemocmi svými.
6. Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.
7. A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne ^poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval.
8. Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.
9. Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, nebo moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.
10. Protož libost mám ^v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když ~mdlím, tedy silen jsem.
11. Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli ^nic nejsem.
12. Znamení °zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech.
13. Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, °že jsem já vás ^neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví.
14. Aj, již ^po třetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. ~Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.
15. Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se ^vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.
16. Ale ^nechžť jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.
17. Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?
18. Dožádal jsem se ^Tita, a ~poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdali ne jedněmi šlépějemi?
19. A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před ^obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.
20. Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi °svárové, závisti, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,
21. Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou ^prve hřešili, a nečinili ~pokání z nečistoty, a z smilstva, a z ÷nestydatosti, kterouž páchali.