I. K osobě jeho, a tu se očišťuje z toho, čímž od falešných apoštolů i jiných pomlouvačů zmazán byl s strany svého:
Má kapitol 13.
Pozdraviv Korintských, 3. a Pánu Bohu z ustavičné jeho ochrany poděkovav, 8. o svých pokušeních jim vypravuje 12. a upřímost svou proti pomluvačům osvědčuje.
Hříšníka toho zase na milost přijíti velí. 12. Práce věrných služebníků, i původu jich i ovoce (skrze pěkný příklad) ukázaním zveličuje.
Poněvadž všech svatých služeb přítomných v církvi studnice jest Kristus, Boží moc a moudrost, 4. tedyť jsou mnohem důstojnější nad ony Starého Zákona figurné služby.
Jaká věrnost, pilnost, 5. pokora, 8. stálost, 13. opravdovost a v duchu z spatřování budoucích přeslavných věcí libost, při služebnících Páně stkvíti se má, i vypravuje utěšeně, 16. i příklad toho na sobě ukazuje.
Nadějí budoucích věčných a rozkošných věcí, i potěšuje apoštol věrných služebníků, 9. i k snažnému s dobrým svědomím pracování příkladem svým ponouká, 19. naposledy, kterak veliké a slavné věci Kristus Pán svěřil služebníkům svým, vypravuje.
Služebníků Páně k věrnému a snažnému povinností svých konání, 11. lidu pak věrného k opravdovému a bedlivému čistých Božích služeb užívání 14. a modlářství utíkání, pilně napomíná.
K svatosti života kratičce napomenuv, 2. o své k nim horlivé lásce 7. i z nich velikém potěšení obšírně vypravuje.
Dobré svědectví ochotné štědrosti Macedonských dav apoštol, 7. k následování jich podle možnosti Korintské probuzuje, 16. a bratří, kteréž k nim posílá, jejich lásce poroučí.
Proč k nim pomocníky své posílá, příčinu oznamuje, 6. a jaká mysl almužnu dávajících býti má, 10. i jaká za to naděje odplaty, pěkně vypravuje.
Očišťuje se od nářku, 3. pravě, že podle těla nechodí, svých věcí nehledá, 8. a není marnochlubný, 13. ale Kristu tak, jakž mu odměřil Bůh, slouží.
Učí je opatrnosti, aby se falešným apoštolům chytrákům svoditi nedali, 5. světle toho dovodě, že jest netoliko všudy jim roven, 23. ale že je i vysoce převyšuje.
O zvláštních zjeveních Božích, 7. svých pokušeních, pracech, 14. věrné upřímnosti, a tak důvodích apoštolství svého skrovně napsav, 20. navrhl jim, aby jeho příchodu v takovém způsobu čekali, z jakéhož by ani on ani oni zámutku míti nemusili.
Nenapravujícím a zpurným pohrůžku učiniv přísnou, aby sobě včas usmyslili, jich napomíná; 11. potom všecky k pravé pobožnosti probudiv, 12. pozdravením milostným a požehnáním epištolu svou zavřel.