I. Přináležejících k zbožnosti, a tu apoštol vypisuje:
Má kapitol 6.
Péči měv apoštol o Efezské, aby od falešných apoštolů podvedeni nebyli, 3. Timotea při nich nechal, 5. jemuž pravý cíl zákona Páně ukázav, 12. milosrdenství Boží při sobě i při jiných zveličuje, 18. a Timoteovi, aby dobrého svědomí ostříhal, přikazuje.
Pilně k modlitbám 2. i za vrchnost napomíná, 5. předkládaje prostředníka pravého Krista, 8. a velí, aby se věrní na všelikém místě poctivě a slušně měli, jakž na zbožné muže, 9. a šlechetné ženy náleží.
Jaký by měl býti v obcování i v obyčejích, a jakými ctnostmi ozdobený biskup, 8. i jáhen, vyměřuje apoštol, 14. a příčinu tohoto psání svého ukazuje.
Prorokuje o budoucích bludařích, učení ďábelského rozsevačích. 6. Za tím Timotea, jak by se měl míti, 15. a k jakému cíli v slovu i v skutku směřovati, vyučuje.
Naučení dává Timoteovi, kterak by se chovati měl k rozdílným v církvi údům, k starcům i mladším, 2. až i k vdovám, o nichž obšírně píše, 17. naposledy kterak by nad správci lidu a kazateli bdíti měl, jemu ukazuje.
Ukazuje, jak by vyučovati měl služebníky poslušenství a uctivosti ku pánům, vyučovati, 3. odporného učení nenásledovati, 6. lakomství utíkati, 11. zbožnosti následovati, nových věcí se varovati, 12. věrně v jisté naději hojné odplaty pracovati, 17. a bohatých ku poníženosti a dobrým skutkům ponoukati.