Svou v kázání svatého evangelium věrnost, 4. upřímost, 7. i poníženost před Bohem i lidmi předkládá, 13. jejich poslušenství, opravdovost a stálost jim potěšeně připomínaje.
1. Nebo i vy sami víte, bratří, °příchod náš k vám že jest nebyl daremný.
2. Ale i prve °trpěvše, a pohanění snáševše, (jakož víte) v městě Filippis, osvobodili ~jsme se v Bohu našem mluviti vám ÷směle evangelium Boží, *s mnohými odpory.
3. Napomínání zajisté naše nebylo z podvodu, ani z nečistoty, ani ve lsti.
4. Ale jakož Bůh nás hodné učinil toho, aby nám svěřeno ^bylo evangelium, takť mluvíme, °ne jako lidem se líbíce, ale Bohu, kterýž ÷zkušuje srdcí našich.
5. Anižť °jsme zajisté kdy užívali řeči pochlebné, jakož víte, ani za příčinou něčeho ^lakomství provodili. =Bůhť jest svědek.
6. Ani jsme ^hledali od lidí chvály, ani od vás, ani od jiných, ač jsme mohli vás obtěžovati, jako Kristovi apoštolé.
7. Ale byli jsme tiší mezi vámi, jako když matka chová dítky své.
8. Tak nakloněni k vám byvše, hotovi jsme byli s velikou chutí, vydati vám netoliko evangelium Boží, ale také ^i duše naše, protože jste nám byli velmi milí.
9. Nebo °pamatujete, bratří, na práci naši a ustávání. Ve dne i v noci zajisté pracovavše, proto abychom žádného z vás neobtěžovali, kázali jsme u ~vás evangelium Boží.
10. Vy jste svědkové toho i Bůh, kterak jsme svatě, a spravedlivě, a bez úhony obcovali mezi vámi, kteříž jste uvěřili,
11. Jakož víte, kterak jednoho každého z vás, jako ^otec dítek svých, napomínali jsme vás a potěšovali,
12. I s osvědčováním, °abyste chodili hodně Bohu, kterýž ~povolal vás do království svého a v slávu.
13. Protož i my °díky činíme Bohu bez přestání, že přijavše slovo Boží, kteréž jste slyšeli od nás, přijali jste ne jako slovo lidské, ale jakož v pravdě jest, jako slovo Boží, kterýžto i dílo své působí v vás věřících.
14. Vy zajisté, bratří, následovníci učiněni jste církví Božích, kteréž jsou v Židovstvu, v Kristu Ježíši; neb jste takovéž věci i vy trpěli od vašeho pokolení, jako i oni od Židů.
15. Kteříž jsou i Pána Ježíše ^zabili, i své vlastní ~proroky, a nás vyhnali, a Bohu se nelíbí, a všem lidem jsou odporní,
16. Nedopouštějíce ^nám mluviti pohanům, k tomu aby spaseni byli, aby tak vždy doplňovali ~hříchy své. Nebo vylit jest na ně hněv Boží konečný.
17. My pak, bratří, °zbaveni byvše vás na chvíli tělem, ne ^srdcem, opravdověji usilovali jsme viděti tvář vaši s mnohou žádostí.
18. Protož °chtěli jsme přijíti k vám, (zvláště já Pavel,) jednou i po druhé, ale překazil nám satan.
19. Nebo která jest naše naděje neb radost aneb koruna °chlouby? Zdali ne i vy před obličejem Pána našeho Jezukrista v čas příchodu jeho?
20. Vy jistě jste ^sláva naše i radost.