Darové Boží v církvi jedni druhých jsou vyšší a důstojnější, 12. avšak všech k vzdělání svému i všeho těla církve řádně každý věrný úd užívati má.
1. Následujtež tedy ^lásky, horlivě ~žádejte duchovních věcí, nejvíce však, ÷abyste prorokovali.
2. Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství.
3. Kdož pak ^prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení.
4. Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává.
5. Chtělť bych pak, ^abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale ~však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev.
6. A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení?
7. Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo ^harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá?
8. Ano ^trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji?
9. Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude ^rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti.
10. Tak mnoho, (jakž ^vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu.
11. Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec.
12. Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci ^duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili.
13. A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati.
14. Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale ^mysl má bez užitku jest.
15. Což tedy jest? Modliti ^se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí.
16. Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš?
17. Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává.
18. Děkuji ^Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím.
19. Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým.
20. Bratří, °nebuďte děti v smyslu, ale =zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí.
21. Psáno jest v °Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a ~anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán.
22. A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím.
23. A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i ^neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte?
24. Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, ^přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech.
25. A tak ^tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on ~padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi.
26. Což tedy bratří? °Když se scházíte, jeden každý z vás ~píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání.
27. Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá.
28. Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu.
29. Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují.
30. Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč.
31. Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali.
32. Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou.
33. Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím.
34. Ženy ^vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby ~poddány byly, °jakž i Zákon praví.
35. Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění.
36. Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo?
37. Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně.
38. Pakli kdo neví, nevěz.
39. A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte.
40. Všecko ^slušně a podle řádu ať se děje.