Jak by se poctivě a slušně v společných shromážděních ženy i muži míti měli, učí, 16. tresce z nezpůsobu při užívání Večeře Páně, 33. a zase je napravuje k tomu, což mezi nimi prve byl nařídil.
>
1. Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ^ustanovení, tak je zachováváte.
2. Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, °a hlava ženy muž, hlava ~pak Kristova Bůh.
3. Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
4. Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
5. Nebo ^nepřikrývá-li žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť přikryje hlavu.
6. Mužť nemá přikrývati hlavy své, obraz a sláva Boží °jsa, ale žena sláva mužova jest.
7. Nebo není muž z ženy, ^ale žena z muže.
8. Není ^zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
9. Protož máť žena míti přikrytí na hlavě pro anděly.
10. Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
11. Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
12. Vy sami mezi sebou ^suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
13. Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
14. Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zakrytí dány jsou jí.
15. Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
16. Toto pak předkládaje, nechválím toho, ^že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
17. Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi ^vámi, a poněkud tomu věřím.
18. Neboť °musejí i ~kacířstva mezi vámi býti, ÷aby právě pobožní zjeveni byli mezi vámi.
19. A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
20. Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
21. A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží ^tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
22. Já ^zajisté přijal jsem ode Pána, což i ~vydal jsem vám, °že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
23. A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na ^mou památku.
24. Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
25. Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž ^nepřijde.
26. A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně ^nehodně, ~vinen bude tělem a krví Páně.
27. Zkusiž ^tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pij
28. Nebo kdož jí a pije ^nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
29. Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
30. Ješto kdybychom se ^sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
31. Ale když býváme souzeni, ode Pána ^býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
32. A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
33. Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k ^odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.