I. Ke všechněm se vůbec vztahující, a to k napravení jich:
A má kapitol 16.
Vychvaluje apoštol bratří Korintské 10. a napomíná jich k jednomyslnosti, od vysokomyslnosti pak vystříhá, 17. pravě, že i Bůh pravdu svou ne v lidské moudrosti zjevil, 27. a nízké věci vyvolil.
Rozdíl mezi moudrostí Boží a moudrostí světa a tak rozdíl mezi kazateli evangelium Kristova a řečníky světskými, 14. item mezi člověkem tělesným a duchovním, ukazuje apoštol.
Někteří údové církve jsou mdlí ještě, avšak růsti mají, aby ne vždycky mléka potřebovali, ale také tvrdšího pokrmu požívati mohli, 4. žádným z služebníků Kristových, kteříž sic rozdílní jedni od druhých jsou, nepohrdajíce.
Služebníci Páně, kteříž věrní jsou, 5. ne k lidskému, ale samého Pána soudu přináležejí, protož věrný lid důvěrně je přijímati, milovati, 16. i jich následovati má.
Viní Korintské apoštol, že hanebného hříšníka mezi sebou trpěli. 3. Velí jej satanu dáti, 9. a vyměřuje jim, jak se mají míti k vyloučeným.
Křesťan s křesťanem neměl by se souditi, zvláště před nepobožným soudem, 7. ale raději křivdu trpěti a škodu nésti, 9. smilstva pak i jiných hříchů pilně se varovati.
Dopouští apoštol, aby každý oženiti se mohl a každá vdáti, totiž, kdož se zdržovati nemohou, 10. manželé pak že se loučiti nemají, ohlašuje, 18. a v povolání svém každý aby stál, velí, 25. naposledy stav svobodný nad manželský schvaluje.
Ačkoli jísti modlám obětované věci samo z sebe není hříchu, 9. však ku pohoršení bližním svým ještě mdlým býti jest hřích veliký.
Dává na sobě příklad, kterak by náleželo účastníkům Kristovým vše k vzdělání činiti, by pak i práva svého ustupovati měli, 24. sic jinak nedosáhli by koruny neporušitelné.
Napomíná, aby žádostem zlým nepovolovali, 9. na Krista nehřešili, 14. jsouce stolu Kristova účastni, nepřiúčastňovali se satanu, 23. a maličkým ku pohoršení nebyli.
Jak by se poctivě a slušně v společných shromážděních ženy i muži míti měli, učí, 16. tresce z nezpůsobu při užívání Večeře Páně, 33. a zase je napravuje k tomu, což mezi nimi prve byl nařídil.
Učí apoštol rozličných darů Božích dobře užívati, 12. a v svornosti, v lásce i v jednotě ducha zůstávati.
Láska všecky věci převyšuje, jako pravá všech ctností studnice, bez níž i slavní darové nic platní nejsou. 10. Nýbrž po přijití jiných ctností k svému cíli, láska sama s původem svým a ovocem věčně trvati má.
Darové Boží v církvi jedni druhých jsou vyšší a důstojnější, 12. avšak všech k vzdělání svému i všeho těla církve řádně každý věrný úd užívati má.
Jakož jest Kristus Pán mocně vstal z mrtvých, 11. tak i nás také mocí svou vzkřísí, 35. abychom s ním majíce duchovní rozkošné a stkvoucí tělo v slávě nevýmluvné věčně se radovali.
Napomenuv Korintských ku pečlivosti o chudé, 5. a navštíviti je zaslíbiv, 10. poroučí jim Timotea, 12. Apollo vymlouvá, 13. potom napomíná jich, aby byli stálí, 15. a draze sobě věrných služebníků a služebnic Páně vážili.