Máme čtvrtek 11.ledna 96 a sedíce v modlitebně Jednoty bratrské v Praze v Hálkově ulici trpělivě vyčkáváme zahájení - a co nás čeká ? No přece -
... Tohle jsme se dozvěděli z řeči, kterou právě pan řídící učitel dnešní besídku zahájil. A máme se (duševně) připravit na hodinu trvající hru...
Paní učitelka Bára si bere další úvodní slovo k samotné hře:
"Vycházíme s českobratrské tradice vánočních her a dovolili
jsme si pojmout vánočné zvěst trochu humorněji - takže máte dovoleno
se smát."
První příběh ale právě humorně nevypadá - je to příbeh Salome, Herodovy dcery. Herodes se bál sv. Jana, který mu vytýkal jakési nesrovnalosti v jeho intimním životě, a tak to jeho choť Herodiada vymyslela po svém .... (evangelium sv. Matouše 14,3-11)
Druhý příběh se odehrává v době, kdy Babyloňané dobyli Jeruzalém a odvedli vyvolený národ do zajetí. Jedním ze zajatých se stal Daniel. A tak jsme si četli šestou kapitolu proroka Daniele, abychom si připomněli, jak že se to tenkrát odehrálo.
Třetí příběh je z doby narození Ježíšova a je zapsán na začátku druhé kapitoly evangelia sv. Matouše, ve verších 1-11.
A teď už ticho - hra za chvilku začíná. Třetí úvod ke hře už nám podají samy děti - jako písničku. Kdo tam byl, ten si ji určitě rád zazpívá a připomene si ty chvilky, které stály za zážitek. A kdo tam nebyl, může si ji zazpívat taky a tím aspoň trochu překonat žalost z toho, o co přišel:
Dobrý den, dobrý den už zase po roce...